Úterý, 8 října, 2024

Stavba MSK – Odvaha investorů, kreativita architektů, kvalitní práce zhotovitelů

The article, including an English translation, is available in POSITIV Business & Style magazine 1/2024 HERE.

V rozhovoru s Ing. Pavlem Ševčíkem, Ph.D., technickým ředitelem Svazu podnikatelů ve stavebnictví, nahlédneme do zákulisí soutěže Stavba MSK, která již sedmnáctý rok v řadě oceňuje nejlepší stavební projekty v Moravskoslezském kraji. Jakým způsobem soutěž přispívá k propagaci inovací a udržitelných praktik ve stavebnictví? A jak se stavební sektor vyvíjí v reakci na nové technologie a tržní poptávku?

Pane Ševčíku, vy jste rodák s osobními vazbami na Moravskoslezský kraj – jak vnímáte aktuální stavební a infrastrukturní vývoj v našem regionu?

Stejně jako v ostatních odvětvích i v moravskoslezském stavebnictví došlo k velkým změnám. Dnes v kraji působí množství malých a středních firem a zastoupení zde mají i velké nadnárodní podniky. Vše je zarámováno prací tisíců drobných živnostníků, jejichž role je v českém stavebnictví nenahraditelná.

Firmy i živnostníci svým zaměřením reagují na poptávku trhu. Někteří se zaměřují na dopravní, inženýrské a pozemní stavby a vidíme zvyšující se zájem o stavby pro bydlení, zejména po tom hromadném. Velkou, snad nikdy nekončící perspektivu mají zakázky orientované na energetické úspory. Přestože může docházet ke změnám vlastnické struktury stavebních podnikatelů a trh je vysoce závislý na hospodářské a ekonomické situaci v kraji, můžeme s jistým zjednodušením konstatovat, že stavebnictví je tu stabilizované. Nicméně zdejší události z minulých let i stávající problémy s konverzí těžkého průmyslu nás nabádají ke zvýšené opatrnosti. Nikdy nebudeme mít ze 100 procent vyhráno.

„Snad žádný jiný region neprošel tak zásadní obměnou hospodářství jako ten náš.“

Na které klíčové projekty nebo oblasti v infrastruktuře by se měl Moravskoslezský kraj podle Vás prioritně zaměřit?

V posledních dekádách došlo v našem kraji k obrovským změnám. Snad žádný jiný region neprošel tak zásadní obměnou hospodářství jako ten náš. Kromě zásadních změn ekonomických principů podnikání se výrazně zlepšilo silniční a dálniční spojení, dochází k podstatným pozitivním změnám životního prostředí, zvyšují se standardy pro bydlení. Co se týče oblasti infrastruktury, k dalšímu výraznému zrychlení osobní přepravy zcela jistě přispěje nově připravovaná vysokorychlostní trať. Zpočátku v rámci České republiky, poté dojde ke zkvalitnění standardů osobní přepravy k našim sousedům, tedy směrem do Polska, Rakouska a Německa. Z hlediska technické infrastruktury můžeme očekávat další rozvoj v souvislosti s ochranou životního prostředí. Velkou perspektivu pro stavebnictví budou znamenat investice právnických i fyzických osob do energetických úspor. Výstavba fotovoltaických elektráren na střechách domů, montáž tepelných čerpadel, kvalitnější zateplování apod. zdaleka neřekly poslední slovo. V některých oblastech je technický pokrok obrovský. Na druhé straně si musím trochu povzdechnout. Za posledních 40 let nedošlo k zásadní ani evoluční změně, co se týče tepelně technických vlastností izolací pro vnější zateplení budov. Zde výzkum a vývoj zaspaly, nedochází k masivnějšímu použití dalších nových materiálů, které dává ekonomický smysl. A tak stále zateplujeme pěnovým polystyrénem, jen ho dnes místo 5 cm dáváme 20 až 25 cm.

Soutěž Stavba MSK má za sebou 17 ročníků. Jak vzpomínáte na její začátky?

Naším hlavním cílem bylo předložit široké odborné i laické veřejnosti příklady úspěšných realizací stavebních děl v našem kraji. Tak trochu se i pochlubit, jakou odvahu mají zdejší investoři, jak kreativní jsou architekti a projektanti a jak kvalitně umí zhotovitelé stavět v Moravskoslezském kraji. Do těchto diskusí jsme chtěli „vtáhnout“ i širokou veřejnost. Vzhledem k rozloze kraje není v lidských silách jednotlivce udržet si povědomí o všech významných dokončených stavbách. S tehdejším hejtmanem Tošenovským jsme strávili nemálo času hledáním objektivních způsobů hodnocení přihlášených staveb. Šlo nám zejména o potlačení úzkého individuálního pohledu a vytvoření modelu, který by umožňoval komplexní hodnocení. Po těchto diskusích se vyhlašovateli soutěže Stavba MSK staly a jsou jimi dosud Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, Obec architektů a Moravskoslezský kraj. Produkci a organizaci soutěže zabezpečuje společnost Pulary.

Mohl byste zmínit další informace k soutěži Stavba MSK?

Soutěž je vypisována v šesti základních kategoriích (Stavby občanské vybavenosti, Bytové domy, Rodinné domy, Průmyslové stavby, Dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby a Stavby realizované mimo území Moravskoslezského kraje). Hlavním cílem soutěže je prezentace a propagace kvalitních projektů a staveb v Moravskoslezském kraji, jakož i přiblížení nejlepších stavebních a architektonických děl a jejich tvůrců širší laické i odborné veřejnosti. Současně si soutěž klade za cíl zviditelnit projekční, dodavatelské a investorské subjekty, které sídlí v Moravskoslezském kraji a zde také realizují své stavební záměry. Našimi partnery jsou mimo Moravskoslezský kraj rovněž statutární města, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a získali jsme i generálního, hlavního a mediální partnery. Naše odborná porota má jedenáct členů a skládá se ze zástupců všech vyhlašovatelů. Rovněž široká veřejnost má možnost hlasování, na jehož základě je pak udělena cena vybrané stavbě. 

Soutěž Stavba MSK je každoročním oceněním kvalitních projektů a staveb. V čem vidíte hlavní přínos této soutěže a jaké trendy ve stavebnictví podle vás nejvíce odráží oceněné projekty posledních let?

Několik hlavních přínosů jsem zmínil v předešlé odpovědi. Jde nám o to, co nejpřehledněji obyvatelům kraje předložit, jak výrazně se náš region mění, čeho všeho zdejší lidé dosáhli, jak jsou zruční a stateční. Už jsme si trochu zvykli, že pohled na náš kraj zvenku se mění jen zvolna. Spousta lidí má stále zkreslené představy o tom, v jakém životním prostředí žijeme, jak se všude práší a co vlastně dýcháme. Asi to chce více času a více pozitivních zpráv i od nás. 

Co bych však zdůraznil, je pohled našich obyvatel na náš kraj. Usilujeme o vydávání zpráv o zajímavých dokončených stavbách, o objektech, které zlepšují život lidem v Moravskoslezském kraji. Celkem se do soutěže za sedmnáct let přihlásilo 663 projektů a 340 jich bylo oceněno. Dokončené stavby se staly součástí našich životů, jejich realizace bývá mnohdy splněným snem ať už ředitelů firem, zastupitelů, nebo majitelů sportovních klubů. Usilujeme o to, aby lidé z našeho kraje od nás dostávali ucelené informace o zajímavých počinech, které pak jsou v důsledku pozitivní zprávou o životě v našem kraji.

Jako podstatné vidím u dokončených staveb dva trendy. Za prvé je to stoupající úroveň architektury realizovaných objektů. Jen velmi málo investorů nespolupracuje s architekty a i méně významné stavby mají jejich rukopis. Druhým trendem je vysoká kvalita staveb s použitím nejnovějších materiálů a technologií. Přes nárůst cen ve stavebnictví, kde můžeme příčiny hledat mimo náš sektor, investoři neváhají investovat do kvalitnějších materiálů a pokrokových technologií.

Existuje nějaký konkrétní projekt oceněný v soutěži Stavba MSK, který vám přijde jako vynikající příklad inovace v oblasti stavebnictví?

České stavebnictví bezprostředně využívá nejnovějších technických poznatků. Stavitelství je globální a cesta něčeho nového z druhého konce světa do našich projektů je velmi rychlá. Významný posun zaznamenáváme u širšího využívání polymerů ve stavebnictví, značný důraz se klade na antikorozní povrchy, automatizace zlepšuje výrobu stavebních hmot, dokončované stavby jsou doslova našlapány kabely a elektronikou optimálně řídící provoz dokončené stavby. Značnými změnami prošla také stavební chemie. Nové systémy zase umožňují i vzdálený provoz a správu objektů, zvyšuje se tlak na snižování podílu fyzické práce na stavbách. Je velmi složité vybrat z přihlášených staveb ty nejzajímavější, přesto si z posledních ročníků soutěže dovolím zmínit modulární přístavbu Karvinské hornické nemocnice (z hlediska extrémně krátkého času výstavby) nebo tělocvičnu v Třinci (z hlediska BIM řízení provozu jednotlivých prostor) či využití výpravní haly železniční stanice Havířov pro zcela nové sportovní a kulturní aktivity obyvatel města. 

Ve Svazu podnikatelů ve stavebnictví působíte jako technický ředitel. Jaké jsou hlavní cíle a priority Svazu v současné době a jaká je vaše role při jejich dosahování?

Svaz podnikatelů ve stavebnictví ve svých řadách sdružuje realizační a projekční firmy, výrobce a prodejce stavebních hmot, školy i firmy poskytující servis ve stavebnictví. Usilujeme o předvídatelnou státní investiční politiku, vytvoření dlouhodobých plánů pro výstavbu dopravní infrastruktury, vstřícnou legislativu, podporu státu v oblasti bydlení, zlepšení výuky stavebních řemesel, další rozvoj vysokého technického školství, digitalizaci v investiční výstavbě a snižování energetické náročnosti. Jsme připomínkovým místem pro mezirezortní připomínková řízení. Jsme zapojeni do činnosti „školské“ a „dopravní“ tripartity, účastníme se jednání „velké“ tripartity (PS RHSD). Uplatňujeme stanoviska našich členů k výstavbě nových jaderných zdrojů a modulární výstavbě, uzavíráme kolektivní smlouvu vyššího stupně za odvětví stavebnictví. V jednotlivých regionech máme krajské organizace, jejichž prostřednictvím jednáme s kraji, městy a obcemi, školami i dalšími partnery. 

Organizujeme soutěže a pro širokou veřejnost dny otevřených dveří. 

Pane Ševčíku, děkujeme vám za rozhovor.  

Článek včetně anglického překladu je dostupný v magazínu POSITIV Business & Style 1/2024 ZDE.

The article, including an English translation, is available in POSITIV Business & Style magazine 1/2024 HERE.

Zdroj: redakce, stavbamsk.cz

Foto: stavbamsk.cz

RELATED ARTICLES