Neděle, 8 září, 2024

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se rozmnožili další hadi, patří k největším na světě

Po krajtách zelených a hroznýšcích skvrnitých se rozmnožili další hadi – krajty písmenkové. V tomto případě se nejedná o prvoodchov, ale chovatelé přesto považují odchov mláďat za úspěch, který se podařil po delším časovém úseku (po sedmi letech).

Krajty písmenkové chová ostravská zoo od roku 2011. Návštěvníci mohou pár těchto největších hadů Afriky vidět v expozici s převráceným světelným režimem Noční Tanganika. I krajty písmenkové patří k živočichům s noční aktivitou. Poprvé se podařilo mláďata odchovat v roce 2016, podruhé až v letošním roce. Páření pozorovali chovatelé několikrát opakovaně od prosince loňského roku až do letošního března. Dne 19. dubna samice nakladla 22 vajec. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké hady (dorůstají až 7 m, běžně okolo 4,5 m), jsou i vejce poměrně velká – na délku mají přes 10 cm. V přírodě kladou samice vejce do starých zvířecích nor, termitišť nebo jeskyní. Proto jsme naší samici v expozici připravili náhradní dutinu v podobě boxu, který měl snůšce zajistil vhodné podmínky, hlavně dostatek vlhkosti. Samice si ale pro nakladení vybrala jiné místo, proto jsme snůšku umístili do inkubátoru v zázemí.

Délka inkubace u tohoto druhu trvá asi 90 dnů. Po zhruba dvou týdnech již byly uvnitř vajec krásně patrné žilky. Dne 2. července se podle očekávání začala klubat první mláďata. Poslední přišlo na svět 9. července. Celkem je jich 19. K prořezání kožovitého obalu slouží mláďatům tzv. vaječný zub, který je umístěn na horním rtu hada a po čase zmizí. Čerstvě vyklubaná mláďata jsou poměrně velká, mají zhruba 65 cm a nebojí se použít své zuby. Krajty písmenkové patří mezi agresivnější druhy a kvůli jejich velikosti v dospělosti mohou představovat pro člověka nebezpečí. Mláďata, která jsou od narození zcela samostatná, máme momentálně po jednom odděleně v chovných boxech v zázemí, abychom měli přehled o příjmu potravy a svlecích. První svlek proběhne zhruba do dvou týdnů a po té začneme krmit myšmi. Dospělé jedince krmíme králíky, morčaty a slepicemi, není ale výjimkou, že v přírodě jsou schopni pozřít i prase nebo gazelu.

Zdroj: www.zoo-ostrava.cz

RELATED ARTICLES