Sobota, 20 července, 2024

Hornické vdovy Kamily Hladké v jevištní podobě

Poslední premiérou 105. sezóny Národního divadla moravskoslezského je adaptace knižního bestselleru Kamily Hladké HORNICKÉ VDOVY. Václav Klemens osudy vdov zdramatizoval pro jeviště komorního Divadla „12“, vybral hudbu (regionální hornické popěvky, ale i ty, které zlidověly a které se tu běžně zpívaly) a inscenaci režíruje. 

Divák se seznámí s osudy pěti z osmi vdov z knížky. O muže první z nich přišly už při velkém neštěstí na Dole Dukla v roce 1961. Václav Klemens děj soustředil kolem nejmladší Táni – nedávno ovdovělé a těhotné manželky, která přichází na šachtu pro manželův zapalovač, protože ten jako jediný mezi vrácenými věcmi nebyl. „Když Táňa zůstane na chvíli v řetízkových šatnách sama, vstupují do děje ostatní čtyři vdovy jako chór. Vdovy z chóru postupně odhalují své osudy v konfrontaci s čerstvým a dosud nezpracovaným vdovským údělem té nejmladší. Naše inscenace propojuje všech pět osudů v jeden logický chronologický celek, není to lineární vyprávění každé jedné z nich jako v knize,“ přibližuje Václav Klemens. Vdovy si tu vzájemně vyprávějí, jak se s manžely seznámily, jak jejich rodiny žily, jak ztrátu nesly, i to, jak se dokázaly vrátit do života. Jako by dodávaly té nejmladší sílu jít dál…

V inscenaci hrají poměrně výraznou úlohu kostýmy Marty Roszkopfové a také hudba. Režisér vybral hornické popěvky a písně a divák je uslyší v podání všech aktérek na jevišti. „I ty písničky k životu horníků na Ostravsku a Karvinsku patřily a patří, jsou jeho součástí,“ doplnil Václav Klemens. „Diváky čekají silné životní příběhy, které jsou ale plné naděje. Odkazem hornických vdov totiž není smutek, ale odvaha a síla. Zároveň si skrze jejich vyprávění můžeme uvědomit přínos žen v odvětví, kde dominují muži, a také hluboký osobní a sociální dopad ztráty manžela,“ doplnil dramaturg Norbert Závodský. 

Kamilu Hladkou inspirovala k napsání knihy reportáž o hornictví v Českém rozhlase a jak rychle zjistila, téma hornických vdov ještě nikdo knižně nezpracoval. „Vždycky se mluvilo jen o těžbě a prostředí bylo primárně spojováno s muži, ale každý horník má přece manželku, partnerku, matku, sestru, milenku, dceru, navíc je to profese, kde se pořád umírá, což mě dovedlo ke vdovám,“ říká spisovatelka. „Mnohem víc než tragická událost mě ale zajímalo, jak hornické rodiny v dané době žily, smrt partnera pak byla přirozenou součástí našich rozhovorů,“ pokračuje. Původně měla Kamila Hladká v plánu knížku vydat a zadat ji někomu, kdo ji napíše, ale ujala se toho nakonec sama.

Zdroj: TZ Národní divadlo moravskoslezské

RELATED ARTICLES