Úterý, 23 dubna, 2024

Jiří Jemelka: Umělá inteligence roli manažerů posílí

Podle zprávy The Future of Jobs Report 2023 Světového ekonomického fóra (WEF) se v pětiletém horizontu obmění až čtvrtina pracovních míst. Nepůjde jen o jejich náplň, ale o hlubší strukturální změny trhu práce. Nejdramatičtěji do tohoto vývoje zasáhne umělá inteligence. Se zánikem zhruba 83 milionů pracovních míst a vznikem 69 milionů nových se bude vyvíjet i role manažerů. Tyto změny ji podle Ing. Jiřího Jemelky, MBA, ze společnosti JPF Czech s.r.o. v konečném důsledku posílí.

Nástroj ziskovosti

Technologie na principu umělé inteligence budou pro organizace skvělou posilou na straně efektivity. Ostatně již nyní se to v mnoha oborech ukazuje a zdaleka se nejedná jen o kyberbezpečnost a marketing. Řada výrobních procesů už je umělou inteligencí řízena s nebývalou přesností a flexibilitou, kterou tradiční pojetí produkce nabídnout nemohlo. Manažerům to dá zcela nové možnosti, jak rychleji a přesněji vyhodnocovat, co se v jednotlivých úsecích podniků děje a jak na základě toho dynamicky měnit strategie.

„Manažeři musí umět pracovat s daty, to je základní předpoklad, aby ve své profesi mohli fundovaně setrvat po boku umělé inteligence. Ne ve smyslu jejich analýzy a syntézy, to budou mít za úkol specializovaní pracovníci. Jde spíše o správnou interpretaci výsledků a akceleraci rozhodovacích procesů. Umělá inteligence totiž v mnohém management zrychlí. Nemyslím si ale, že bychom se toho měli bát. Naopak. Je to příležitost, jak reagovat na proměňující se okolnosti nejen v reálném čase, ale definovat scénáře, které lze využít ještě před tím, než dané změny nastanou. Umělá inteligence dává manažerům nástroje, jak z řízených organizací udělat trendsettery a zvýšit tak ziskovost,“ přibližuje Jiří Jemelka. I nyní manažeři pracují s výhledy a predikcemi, ty se ale díky AI stanou přesnější a jejich inkorporace do firemních strategií bude snazší a preciznější. Manažeři využívající AI zvýší celkovou resilienci a připravenost organizací na nejrůznější situace.

Budou linioví manažeři zbyteční?

Zpráva Světového ekonomického fóra udává, že nejrychleji budou mizet profese, které lze snadno nahradit pomocí automatizace a technologií založených na umělé inteligenci. Bude se v největší míře jednat o zaměstnání kancelářského či úřednického rázu, dále půjde o poštovní doručovatele nebo prodavače. Budou v ohrožení ale také vedoucí? „Očekávám, že firmy zpočátku budou razantně zmenšovat kolektivy a zaměří se na jejich funkčnost. Na druhou stranu si nemyslím, že by bylo moudré masivně propouštět liniové manažery, přestože to možná některým přijde jako dobrý nápad. Naopak se můžeme díky zmenšení týmů dostat do ideální situace, kdy na jednoho řadového manažera připadne menší počet podřízených, což mu otevře mnohem větší prostor pro to, jak efektivně budovat vztahy a pečovat o rozvoj kolegů,“ popisuje Jiří Jemelka. Přetíženost liniových manažerů je v současnosti jedním z palčivých problémů rozvoje firem, které tímto mimo jiné také ztrácejí příležitost fungovat dostatečně agilně.

Proměna role

Zdá se, že revoluce, již umělá inteligence přináší, může být zdrojem různých rizik. Mnozí se obávají, aby nejmasivnější rozvoj technologií v dějinách nestrhl pozornost pouze na výkonnost a výsledky v neprospěch hodnot jako lidskost, vztahy, naplnění v profesním životě, pocit štěstí až životní spokojenosti. V pracovní rutině budou lidé vystaveni působení technologií mnohem více, než jsme si doposud dokázali představit, a pracovní tempo se pravděpodobně ještě zrychlí, což s sebou nese mnohem vyšší nároky na proces učení či odolávání stresu. Rychlost, s jakou se změny v profesním životě budou prosazovat, bude také zdrojem obav a úzkosti.

Již nyní v JPF Czech předpovídají, že dojde k masivnímu rozvoji psychologických a obecně o duši a wellbeing pečujících profesí, které se stanou regulérní součástí zaměstnanecké struktury větších podniků a tento trend postupně zasáhne i subjekty menší velikosti. „Bez ohledu na to, zda bude mít firma manažera štěstí nebo vlastního psychoterapeuta, se zodpovědnost za kvalitu vztahů a celkovou pracovní atmosféru soustředí v rukou manažerů. Ti budou hybnou silou změny smýšlení jednotlivců uvnitř organizace. A půjde o úkol nesmírně důležitý. Manažer se tak nebude moci uzavírat v kolečku plánování a strategie, ale daleko aktivněji bude muset vystupovat vůči zaměstnancům v roli lídra a opory, která je ubezpečí, že jsou všichni společně na jedné lodi a že se ostatní o jeho morální kvality mohou opřít. Těžiště manažerské práce se ze dvou třetin přesune právě směrem k lidem ve firmě,“ uvádí Jiří Jemelka.

Leadership býval považován za dominantu ostřílených šéfů. Ale v nových podmínkách vytvořených AI bude dovedností, kterou si budou muset osvojit linioví manažeři stejně jako šéfové. „Na kvalitě schopností a přístupu vedoucích pracovníků bude záviset, jak se ve velmi technizované době spolu s hodnotami podniku propojí přirozená touha zaměstnanců někam patřit, zažívat pocit úspěchu a ocenění v kolektivu, schopnost přijmout a pracovat na vizi organizace a být s ní v souladu. Technologie znovu otevírají diskuzi a autenticitě lidského bytí. Vůči tomu by měli být manažeři mnohem více senzitivní, protože rozhodují o pocitu naplnění svých podřízených, od něhož se odvíjí ambice postupovat v kariéře, míra motivace či angažovanosti. Proto si myslím, že umělá inteligence dává střednímu a řadovému managementu prostor se lidem z vlastních týmů věnovat na individuální bázi a skutečně hloubkově pracovat s jejich talenty. Vedle toho bude součástí práce vedoucích také redukce stresu a úzkosti z dynamiky pracovního prostředí nebo práce s pocitem izolace a nejistoty v navazování kolegiálních vztahů. Předpokládám, že bude v manažerské profesi také kladen větší důraz na psychologické vzdělání a sociální kompetence. Umělá inteligence manažerům rozváže ruce, aby se mohli věnovat lidem a jejich rozvoji, ale jejich práci nahradit nedokáže,“ vysvětluje Jiří Jemelka.

Člověk jako pojistka

Popularita a stále rostoucí využitelnost umělé inteligence svádí také k úvahám, zda by celé konglomeráty nemohla během následujících několika let řídit virtuální entita sama. Nejpalčivější otázkou pro vlastníky podniků ale je, kdo by pak za konečná rozhodnutí nesl odpovědnost. Byl by to poskytovatel technologického řešení, člověk, který je krmí daty? Komu by bylo možné chyby adresovat? Problematika jasně poukazuje na to, že je člověk v manažerské pozici stále nenahraditelnou pojistkou. „I kvůli těmto nesmírně náročným právním otázkám bude manažerům vždy ponechána plná odpovědnost za finální rozhodování, směřování organizace a další plánování, za strategii a všechny ostatní úkoly, o nichž zkrátka musí rozhodovat pověřená osoba,“ upozorňuje Jiří Jemelka.

Zdroj: TZ vitaPR

RELATED ARTICLES