Vědci z Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO pomocí družic zkoumali teplotu zemského povrchu v Ostravě. Výsledky zaznamenali i do map, které jsou nově k dispozici také veřejnosti.
Vědci připravili hned několik druhů map: tzv. storymapu, která nese název Teplotní mapy Ostravy aneb Kde je v Ostravě nejtepleji?. „Vysvětlujeme v ní, o co se vlastně jedná a jsou zde publikovány naše dvě online mapy i další materiál,“ přibližuje Pavel Švec, který se na projektu podílel. Online mapu, znázorňující Teplotní mapu zemského povrchu města Ostravy – odchylka od průměrné teploty zemského povrchu v zimě v °C s hotspoty nalezne veřejnost zde, Teplotní mapu zemského povrchu města Ostravy – odchylka od průměrné teploty zemského povrchu v létě v °C s hotspoty zde.
Veřejnost si teď může zjistit například to, jak se teplota v jejich obvodě liší od teplot v jiných částech města nebo jak se vyvíjí teplota v moravskoslezské metropoli v průběhu roku. Při kliknutí do online mapy je znázorněna odchylka teploty od průměru ve stupních Celsia v daném místě. Teplá místa se nazývají teplotní hotspoty, ta chladná zase teplotní coldspoty.
Pro výzkum byla použita družicová data z let 2018 až 2023. Vědci pomocí družic s termálními pásmy zkoumali teplotu zemského povrchu, která úzce souvisí právě s teplotou vzduchu, protože od země dochází k jeho ohřívání. Odborně se tématu říká fenomén tepelného ostrova města. Jeho dopad je ve městech zesílen vysokou koncentrací obyvatelstva, průmyslovými aktivitami nebo dopravou. Mapy zobrazují teploty v létě a v zimě.
Pohled na mapu znázorňující teplotu v letním období ukazuje, že se ve městě nachází řada míst s vysoce nadprůměrnými teplotami na povrchu země. Konkrétně se jedná například o Dolní oblast Vítkovic, kde je teplota až o 10 stupňů Celsia vyšší, než je průměrná hodnota pro celé zájmové území. I v hustě osídlených oblastech, zejména pak s minimem zeleně, se městské plochy mohou zahřát o více než 3 až 6 stupňů. Tepleji je také v oblasti velkých průmyslových areálů a obchodních center anebo v prostředí hald. „Pokud se tedy lidé chtějí vyhnout těmto teplým ostrovům, měli by se vydat do městských lesů a parků, příkladem může být Bělský les, les v Pustkovci nebo Polanský les, jejichž povrchová teplota je o 3 stupně nižší oproti průměru,“ vysvětluje vědec Pavel Švec. Pozitivní zprávou podle něj je, že ke vzniku ještě většího efektu městského tepelného ostrova brání atypický charakter města, jehož centra jsou rozmístěna v různých částech a rozdělena vegetačními porosty v oblasti řek Odry a Ostravice a také již zmíněnými lesy a parky.
Největším „zabijákem“ družicových snímků je hustá oblačnost, která znemožňuje použití daného snímku. To se projevuje zejména v zimním období, kvůli čemuž vědci zatím nemají představu o tom, jaký je efekt městského tepelného ostrova za oblačných dnů. Dalším faktorem je, že veškeré dostupné snímky byly pořízeny okolo 9:30, tudíž nemohlo dojít k identifikaci všech míst, kde by se mohly vyskytovat lokální tepelné ostrovy, protože se na nich v tu dobu nachází stín a k dosažení maximálních teplot dochází až v odpoledních hodinách. Řada světových metropolí řeší fenomény tepelného ostrova investicemi do zelených střech a údržbou městských parků.
Zdroj: vsb.cz
