Přijít do nemocnice už samo o sobě znamená stres. Jenže pro mnoho lidí začíná problém ještě dřív, než se dostanou k lékaři. Hledání správného oddělení, nejasné značení nebo složité nemocniční areály dnes v Česku komplikují orientaci tisícům pacientů denně. A podle nových dat nejde o okrajový problém.
Každý druhý pacient má potíže s orientací ve zdravotnickém zařízení. Pro seniory, lidi se zdravotním omezením nebo pacienty v psychicky náročné situaci přitom může být bloudění nemocnicí mnohem víc než jen nepříjemnost. Znamená stres, nejistotu, zpožděná vyšetření i další tlak na zdravotnický personál.
Právě na to reaguje projekt Správným směrem, za kterým stojí organizace Czechdesign ve spolupráci s Masarykovou univerzitou. Cílem není jen vytvořit nové cedule nebo modernější grafiku. Ambicí projektu je změnit způsob, jakým české nemocnice přemýšlejí o orientaci pacientů v prostoru.
„Bloudění po nemocnici je mnohem víc než drobná nepříjemnost. Pro někoho může znamenat zmeškané vyšetření, pro jiného obrovský stres. Zvlášť výrazně dopadá na starší lidi nebo lidi se zdravotním či smyslovým znevýhodněním,“ říká Ladislava Zbiejczuk Suchá z Masarykovy univerzity.
Ukazuje se totiž, že problém orientace není jen otázkou komfortu. Ve chvíli, kdy pacient neví, kam jít, často hledá pomoc u zdravotníků nebo administrativy. Personál tak místo péče řeší navigaci lidí po areálu. Ve velkých nemocnicích jde o každodenní realitu, která zvyšuje zátěž zaměstnanců i frustraci pacientů.
Data z výzkumu Masarykovy univerzity a Czechdesignu ukazují, že pacienti tráví hledáním správného místa až trojnásobně více času, než by bylo nutné. A právě zde začíná hrát důležitou roli design služeb, který je ve zdravotnictví zatím stále spíše opomíjenou disciplínou.
„Design ve zdravotnictví hraje zatím překvapivě malou roli. Na rozdíl od běžných přístupů nejde jen o vizuální stránku značení, ale o celkový systém – provázaný, srozumitelný a navržený s důrazem na reálné potřeby uživatelů,“ popisuje Michaela Holubec Birtusová z Czechdesignu.
Projekt propojuje odborníky na psychologii, přístupnost, design i moderní technologie. Výzkumné týmy sledují pohyb pacientů pomocí eye-trackingu, analyzují stávající značení, realizují hloubkové rozhovory a mapují reálné chování lidí v nemocničním prostředí. Do testování se zapojují senioři, lidé se zdravotním omezením i cizinci.
Na návrzích nových orientačních systémů pracují česká grafická studia specializující se na wayfinding i německé studio Gourdin, které má zkušenosti s navigačními systémy významných institucí v Evropě.
Důležité je, že projekt neřeší pouze orientaci uvnitř budov. Zaměřuje se na celý ekosystém pohybu pacienta — od příjezdu do areálu přes online informace až po fyzické značení v nemocnici. Právě fyzická navigace ale zůstává klíčová. Ne každý pacient totiž může nebo chce používat mobilní aplikace a digitální nástroje.
„Bloudění po nemocnici je mnohem víc než drobná nepříjemnost. Pro někoho může znamenat zmeškané vyšetření, pro jiného obrovský stres. Zvlášť výrazně dopadá na starší lidi nebo lidi se zdravotním či smyslovým znevýhodněním.“
První testování proběhlo v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Následně se projekt rozšířil do Fakultní nemocnice Bulovka, která patří mezi nejkomplexnější nemocniční areály v Česku. Nový orientační systém už dnes funguje také v novém pavilonu Masarykova onkologického ústavu v Brně.
Celý projekt zároveň otevírá širší debatu o tom, jak má vypadat moderní zdravotnictví. Nestačí jen špičkové technologie nebo kvalitní lékaři. Důležitou součástí péče je i prostředí, ve kterém se pacient dokáže bezpečně a srozumitelně pohybovat.
Zdroj: TZ Czechdesign
