Pátek, 2 prosince, 2022

Za necelé 3 roky existence má za sebou program POHO 2030 úspěšnou první etapu, která významně předznamenala následující vývoj

POHO 2030 pomalu uzavírá průlomovou první etapu, a právě v této souvislosti jsme se společně s Petrem Birklenem ohlédli za tímto významným obdobím. Zároveň jsme v rámci rozhovoru nahlédli do blízké budoucnosti a prozradili prvotní plány, které se budou realizovat v nové etapě.

V roce 2019 bylo podepsáno memorandum o společném rozvoji pohornické krajiny. Už je to skoro 3 roky, co program POHO 2030 funguje a co se pracuje na transformaci. Kde teď POHO 2030 je?

V tuto chvíli mne jako napadá název jednoho z velkolepých filmů Wima Wenderse „Tak daleko, tak blízko!“. Troufnu si říct, že zrovna prožíváme jedno z nejdynamičtějších období za existenci MSID. Je tady bezprecedentní příležitost (díky připraveným finančním zdrojům) v relativně krátkém období zrealizovat zásadní změnové projekty, které můžou oblast POHO 2030 nakopnout a pomoct i celému regionu. A ono se to zatím daří. Je zatím vším obrovský kus práce, a především opravdu skvělá souhra různých týmů, která tomu neskutečně pomáhá. Blížíme se k okamžiku, kdy se začnou realizovat projekty, které jsme si nejen ve strategii POHO vytyčili. Jsme sice na začátku, jeřáby ještě nikde nepracují, ale intenzivně se věnujeme předprojektové přípravě. Snažíme se příliš neupínat k budoucnosti, že něco musí být jen tak, jak chceme. Většina našeho úsilí se odehrává tady a teď a já věřím, že když budeme intenzivně a poctivě pracovat, nemůžeme náš cíl minout.

Pandemická situace předloni vše zásadně zbrzdila. Mrzí tě něco, co se v roce 2020 nerealizovalo?

S těmi plány „co by, kdyby“, je to vždycky trochu ošemetné. Pandemie je něco, co prostě nemůžeme ovlivnit. Ano, chtěli jsme se více potkávat se všemi, kteří se na realizaci POHO podílejí, nebo jej nějakým způsobem ovlivňují. Chtěli jsme udělat více akcí pro veřejnost. Ono se ale ukazuje, že život si vždy najde svou cestu. Pandemie nám ukázala, jak lépe pracovat ve sdíleném prostředí a se sociálními médii. Není to sice plnohodnotná náhražka přímého kontaktu, ale v době, kdy jiná možnost není, svůj účel plní dobře. Taky postupně zlepšujeme informační rozhraní na našem webu a vůbec se zabýváme tím, jak být v komunikaci efektivní na všech možných frontách. Chci tím také říct, že setkávání a diskuse nad našimi myšlenkami a výstupy je pro nás stále jednou s nejdůležitějších částí naší práce covid – necovid.  Pokud by mě něco mrzelo, tak to, kdybychom to nechali být a rezignovali s výmluvou na pandemii. To se ale naštěstí neděje.

Máme za sebou rok 2021 a podle dostupných informací se toho loni mnoho událo v programu POHO 2030 i v regionu. Z čeho máš největší radost a jaký to bude mít vliv pro letošní rok 2022?

Máme za sebou silný rok, který předznamenal i ty další.  Mám radost z toho, že jsme našli partnera ve státním podniku DIAMO. Máme v území partnera, vlastníka významných pozemků a nemovitostí, které převzal na začátku roku 2021 od OKD a který hned na začátku přišel s tím, že svou činnost v maximální možné míře podřídí rozvojovým plánům kraje a MSID v území. Stanovili jsme si, že do konce roku připravíme první návrhy projektů na využití bývalých dolů, a i když to byl šibeniční termín, podařilo se to. V prvním lednovém týdnu jsme společně s DIAMO panu hejtmanovi a dalším členům vedení MSK představili master plány pro 3 doly (Lazy, ČSA a Darkov) na Karvinsku. V březnu spustíme studie proveditelnosti těchto projektů a koncem roku už by měla začít příprava projektových dokumentací. Ještě rychlejší jsme byli s naším strategickým projektem POHO Park na bývalém dole Gabriela. Tam už nyní vybíráme zpracovatele studie proveditelnosti. Tohle by ale v důsledku nikam nevedlo, kdybychom díky skvělému týmu na MSK neměli předjednány podmínky pro čerpání prostředků (z Operačního programu Spravedlivá transformace) na realizaci těchto projektů. Je to tedy teď především na nás, jak kvalitní projekty připravíme. Nechci ale zapomenout na to množství menších aktivit, které mi v loňském roce udělaly také velkou radost. Byly to třeba vyjížďky vlakem po POHO, kterých se účastnilo více než 1000 lidí, stejné množství lidí navštívilo v září první POHO Den na bývalém dole Barbora. Vypadá to, že realizaci jsou mnohem i blíže naše návrhy cyklostezek a cyklotras v POHO, které by mohly být realizovány v rámci nástroje ITI Ostravsko. Intenzivně jsme se věnovali i projektu využití zámku v Doubravě, kde by mohlo vniknout environmentálně zaměřené vzdělávací centrum a na kterém budeme pracovat intenzivně v letošním roce. Z toho vyplývá, že letošní rok bude ve znamení především intenzivní přípravy těchto hlavních projektů. Celý tým POHO se na to připravuje, dáme do toho maximum.

Studii a vizualizaci pro transformaci dolu Gabriela jsme už zveřejnili, ale v různých diskuzích se mnoho lidí ptá, co bude s dalšími doly.  Co se v rámci těchto areálů chystá?  

To je právě obsaženo v master plánech, které už jsem zmínil. Ty jsou zatím zpracovány pro doly ČSA, Lazy a Darkov. Master plány jsou ve fázi projednání, ale mohu prozradit, že obsahují konkrétní návrhy řešení těchto dolů. V případě dolu Lazy je navržena podnikatelská zóna určená pro využití a další zpracování vytříděného odpadu. Nejedná se rozhodně o nějakou spalovnu nebo „špinavý“ provoz, ale rádi bychom podpořili zasídlení technologií znovuvyužití materiálů. Sem patří třeba sofistikované technologie na zpracování plastů nebo jejich rozklad na jednodušší uhlovodíky, které poslouží pro výrobu nových plastů, paliv a dalších surovin. Investorům by zde mohlo do budoucna sloužit vybudované zázemí pro vývojová pracoviště. Postupná transformace odpadového hospodářství, která je nevyhnutelná, je jednou z nejzajímavějších příležitostí pro průmysl. Z hlediska rozvoje nových technologií v této oblasti by v tom náš kraj mohl být v budoucnosti na špičce. Plány pro Důl ČSA jsou složitější, neboť jeho nemalá část by v budoucnu mohla podléhat památkové ochraně. Připravujeme tedy záměr, který se soustředí na rozvoj podnikatelských ploch, ale také na využití historických budov v jeho centrální části. Podnikatelské plochy budou navrženy pro modulární výstavbu zaměřenou na malé a střední podniky s centrem sdílených služeb. Takový prostor dnes v MSK, a na Karvinsku zvlášť, chybí. Myslíme v těchto záměrech i na plochy pro rozvoj bydlení, protože lze předpokládat, že poptávka po těchto plochách v území poroste. Jak v případě dolu ČSA, tak Darkov, jsou tyto plochy navrženy v rámci bývalých pomocných závodů.

V MSID se začalo pracovat na projektu LIFE COALA, který řeší adaptaci kraje na změnu klimatu. Bude mít tento projekt vliv na pohornickou krajinu a program POHO 2030?

Mám radost, že se tento projekt podařilo kraji získat. Je to teprve druhý integrovaný projekt, který Česká republika z programu LIFE získala a první, který je zaměřen na problematiku klimatu. Byť se projekt zaměřuje především na řešení dopadů změny klimatu, jeho část je věnovaná také snižování poškozování klimatu a to je část, které se budeme věnovat v rámci POHO. Chceme se zaměřit na odpovědný nízkoemisního rozvoj území a také odolnost vůči změnám klimatu. V praxi to znamená, že si stanovíme cíl bezemisního provozu vznikajících průmyslových zón a navrhneme postup, jak toho dosáhnout při realizaci, ale i následném developmentu a provozu těchto ploch. Tato aktivita se především ve fázi projektové přípravy propojí s chystanými projekty na bývalých dolech. Vzniklé podnikatelské zóny pak samy o sobě nabídnou investorům plnění závazků snižování emisí (využití OZE apod.) a společensky odpovědného chování. Rovněž pak nabízené služby pomohou i pro provoz vytvořit zelená řešení de facto „na klíč“.  Mimo jiné i tímto chceme podpořit atraktivitu pro nové investory a jak doufám, zajistíme i příchod investic s vyšší přidanou hodnotou.

Od 1. prosince se stal vedoucím programu POHO 2030 Jiří Staš. Jaká bude teď tvá role v programu?

To souvisí právě s projektem LIFE COALA. Naše (MSID) úloha je v něm velmi významná, a protože jsem se podílel na jeho vzniku, budu mít na starosti i jeho realizaci. Pro tento účel vzniklo na MSID nové oddělení LIFE COALA a to spadá rovněž do mé působnosti jako člena představenstva. POHO se rozhodně budu dále věnovat, jen více strategicky. Určitě chci zůstat v kontaktu s významnými stakeholdery a možná i díky této změně budu mít více času na vzájemné setkávání právě na strategické úrovni, což se dosud dělo spíše nad operativou. Jinak tým POHO je silný a za tu ne příliš dlouhou dobu, prošel už mnoha zkouškami, takže věřím, že stávající uspořádání s Jirkou v čele bude mít skvělý tah na branku.

Zdroj: poho2030.cz

RELATED ARTICLES