Projekt přinese vyšší platy a růst HDP
Nárůst HDP o 221,9 mld. Kč, o 50–80 % vyšší mzdové ohodnocení v porovnání s aktuální mzdovou úrovní v regionu, 52,4 mld. Kč do veřejných rozpočtů a 902 mil. Kč do rozpočtu Dolní Lutyně nebo vyhodnocení, že realizace záměru nezhorší povodňovou situaci v okolních obcích. To jsou jedny ze základních zjištění dnes představené dopadové studie a studie záplavového území zadaných Státní investiční a rozvojovou společností v rámci prověření lokality Dolní Lutyně pro realizaci Strategického podnikatelského parku.
„Plníme sliby a ihned poté, co jsme dokončili první studie pro projekt u Dolní Lutyně, je prezentujeme jak starostům dotčených obcí, tak zastupitelům Dolní Lutyně a Bohumína. Nyní je představujeme také veřejnosti,“ říká David Petr, člen představenstva a ředitel úseku development Státní investiční a rozvojové společnosti (SIRS) s tím, že se konkrétně jedná o Dopadovou studii a také Studii záplavového území. Další dokumenty budou následovat. Cílem je prověřit dopady možného projektu na bezprostřední okolí, tedy životy místních občanů, životní prostředí, realizovatelnost technických řešení, ale také na regionální i státní rozpočty.
„Automobilový průmysl se na našem HDP podílí přibližně 10 %, představuje okolo 25 procent exportu. Jeho úspěšný přechod na elektromobilitu je tedy zásadní pro zachování desítek tisíc pracovních míst, které toto odvětví Čechům nabízí, a více než 100 miliard korun v ročních příjmech státního rozpočtu. Data z dopadové studie ukazují, že transformační efekt uvažovaného projektu pro Moravskoslezský kraj je ještě výraznější. Jako nejdůležitější výsledek vidím, že projekt přispěje k výraznému zvýšení kupní síly obyvatel regionu a vytvoří pozitivní pákový efekt na růst mezd díky vzniku nového hodnotového řetězce,“ komentuje výsledky studie Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu.
To potvrzuje i David Petr ze SIRS: „Jde nám o to, aby tento projekt měl co nejpozitivnější dopady nejen na Českou republiku a její hospodářství, ale také na místní obyvatele. Takto rozsáhlá investice do strategického odvětví s přidanou hodnotou má obrovský potenciál významně zlepšit ekonomickou situaci místních obyvatel, což výsledky studií jasně potvrzují,“ říká David Petr k výsledkům dopadové studie, kterou zpracovalo konsorcium AQE Advisors a 4ct. Tato studie v konzervativním scénáři vypočetla hlavní přínosy realizace projektu v úrovni nárůstu HDP o 221,9 mld. Kč (2,41 % v roce 2029), daňové výnosy do veřejných rozpočtů kraje a státu na úrovni min. 52,4 mld. Kč a zvýšení kupní síly obyvatel o 42,2 mld. Kč. V případě realizace projektu by pak během 10 let byl přímý výnos do rozpočtu Dolní Lutyně ze sdílených daní a daně z nemovitostí na úrovni 902 mil. Kč. Hodnota nově vytvořených míst by přesahovala úroveň 32,8 mld. Kč. V návaznosti na vytvoření nového hodnotového řetězce se předpokládá navýšení investice do firem na úrovni plus 167 mld. Kč. Tato čísla jsou vypočtena pro první etapu SPP, tedy první dvě fáze záměru koncového investora, a v případě realizace projektu v celém rozsahu budou přínosy projektu téměř dvojnásobné.
„Víme, že Moravskoslezský kraj v tuto chvíli potřebuje dalšího strategického investora pro vytvoření nových dobře placených pracovních míst. Jeho příchodem se kraj stane atraktivnějším pro další investory a subdodavatele. Naše regionální rozvojová agentura MSID jim prioritně nabízí plochy na brownfieldech, například areál bývalého dolu Lazy, Staříč nebo jiné plochy v pohornické krajině na Karvinsku. Příchodem strategického investora bychom dokázali povznést rozvoj Karvinska na novou úroveň,“ řekl předseda představenstva regionální rozvojové agentury MSID Václav Palička.
Z pohledu pracovní síly ze studie vychází, že v dojezdové vzdálenosti 30 minut od Parku pracuje v relevantních oborech 133 705 lidí. Ročně přitom zde změní zaměstnání v průměru 14 až 17 % zaměstnanců, z toho 81 % v reakci na nabídku vyšší mzdy. Nabízená mzda v SPP bude v průměru vyšší o polovinu až o 80 % než současné mediánové mzdy v oblasti (dnes 35–37 tisíc korun). Dopadová studie předpokládá, že v území je k dispozici až 70 tisíc zaměstnanců, kteří jsou ochotni změnit práci na základě nabídky lepších pracovních podmínek, což vytváří předpoklad dostatečného zdroje pracovní síly pro potřeby investičního projektu i vytvoření pozitivního pákového efektu na růst dalších mezd v regionu. Díky těmto parametrům nebude projekt vytvářet tlaky na příchod přeshraničních pracovníků. Vzhledem k tomu, že úroveň mezd v příhraničních regionech v Polsku je už dnes oproti zbytku země nadprůměrná, neočekává se odtud zvýšení poptávky po pracovních místech na české straně. Studie také vypočítává, že celkově projekt bude implikovat jen za první etapu SPP vznik 12 831 pracovních míst (přímých i nepřímých v dodavatelském řetězci).
„Konkrétní fakta z této studie budou sloužit také jako základ pro další diskuze o tomto projektu a o kompenzačních opatřeních pro okolní obce a jejich obyvatele. Jsme rádi, že tyto studie o vlivu Parku na dotčená území nám pomohou opřít pokračující dialog s místními občany o měřitelné parametry a najít prostor pro budoucí spolupráci,“ vysvětluje David Petr.
Studie předpokládá, že strategická investice může zvýšit počet trvale žijících obyvatel Dolní Lutyně o zhruba 200 nových obyvatel a nevyvolá tak změnu převyšující efekt již probíhající suburbanizace. Suburbanizace už dnes způsobuje příliv obyvatel z větších měst za vlastnickým bydlením do příměstských aglomerací, do obcí jako Dolní Lutyně, kde došlo mezi lety 2010 a 2023 k nárůstu počtu obyvatel o 6 % a s některými doprovodnými aspekty se bude muset obec vyrovnávat i v případě nerealizace zmiňovaného záměru. V území je dnes k dispozici dostatek rozvojových ploch pro výstavbu rodinných domů (245 hektarů, což odpovídá více než 9 000 novým obyvatelům v rodinných domech). V obci Dolní Lutyně je dle platného územního plánu pro bydlení vyčleněna plocha 35 ha (pro cca 1 300 obyvatel). Studie doporučuje zřízení řídícího výboru, který plánování a doprovodný rozvoj v okolních obcích bude společně koordinovat.
V rámci zkoumaných kapacit občanské vybavenosti spádové území (do 30 minut jízdy od SPP) disponuje podle Dopadové studie dostatečnými kapacitami lůžkové péče. Nedostatečný je zatím počet praktických lékařů (o 8 méně, než stanovuje metodika) a dětských lékařů. Naplněnost MŠ a ZŠ je na úrovni 92 %, respektive 55 %, s největší naplněností v Dětmarovicích, Rychvaldu a právě v Dolní Lutyni. Nejvýznamnějším dopadem projektu bude přetvoření krajinného výrazu a intenzita generované dopravy. Záměr vymezený plochou 278 ha mezi dvěma částmi sídel (Dolní Lutyně a Věřňovice) je však z krajinného a urbanistického hlediska únosný. Státu stejně jako občanským sdružením jde o minimalizaci dopadu na významnou ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší, která je součástí Natura 2000, rozptýlení obav, že investice zvýší přeshraniční dojíždění za prací do Dolní Lutyně, neúměrně zvětší obec novou výstavbou a nároky na občanskou vybavenost pro zaměstnance plánované továrny.
Orná půda je klasifikována jako velmi málo produkční a její úbytek v kontextu celé spádové oblasti není závažný (17 % jen v rámci katastru Dolní Lutyně). Sousedství areálu má jen malý negativní efekt na obydlená území. Lesní plochy v území SPP jsou bilancovány a nahrazeny v rámci připravovaného konceptu 3,5násobně. Ztráta lovišť bukáčka malého zánikem nynějších strouh bude kompenzována novými přírodními břehy v rámci zelených ploch v areálu či poblíž něj. Celkově dojde ke zvýšení koeficientu ekologické stability dotčeného území z 0,128 na 0,449. Navrhovanou revitalizací, opravou a dodatečnou výsadbou se zvýší ekosystémová prostupnost a biodiverzita v území. Detailní biologické hodnocení je předmětem navazujících studií a standardních procesů hodnocení SEA a EIA.
Cílem Studie záplavového území bylo posoudit, zda projekt může být realizován v záplavovém území a navrhnout taková opatření, aby stavba SPP nezhoršila situaci při záplavách v okolních obcích. Studii zpracovávají Ing. Filip Urban a Ing. Jan Lux ve společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. Dnes prezentovali základní poznatky, které dále rozpracovávají. Nové podklady a technologie modelování zpřesnily dosavadní znalosti odtokových poměrů v širším území. To je důležitý předpoklad pro plánování protipovodňových opatření nejen pro Dolní Lutyni. Studie přitom bere v úvahu situaci při rozvodnění Olše a Lutyňky i vliv výhledových staveb v okolí, tedy VRT, protipovodňových opatření Nová Ves, revitalizaci Lutyňky a přeložku silnice I/67. Doporučuje provést přírodě blízká opatření uvnitř a kolem SPP, která samy o sobě zajistí, že výstavba SPP nezhorší odtokové poměry v okolních obcích. Jde například o bezpečné převedení vod koridory kolem parku či revitalizaci odvodňovacích kanálů. Tato opatření podle detailně zpracovaného modelu zajistí, že okolní obce i samotný podnikatelský park budou ochráněny minimálně před stoletou vodou.
Autoři Studie záplavového území konstatují, že výstavbou Parku nedojde při dodržení navrhovaných opatření k negativnímu ovlivnění odtokových poměrů v zájmovém území a především okolních obcích. Prezentované základní poznatky studie slouží pro detailní návrh technického řešení SPP a protipovodňových opatření, které autoři dále rozpracovávají.
Zdroj: TZ Státní investiční a rozvojová společnost, a.s.
Úvodní vizualizace: parklutyne.cz
