V posledních letech se čím dál častěji setkáváme s pojmy jako vertikální farmaření, hydroponie, aeroponie a akvaponie. Zatímco ještě před několika dekádami by myšlenka pěstování čerstvých potravin přímo ve městech působila jako sci-fi, dnes se stává realitou. Městské zemědělství už není jen futuristická vize, ale praktická odpověď na rostoucí potravinové potřeby, klimatické změny a udržitelnost.
Proč se musíme zajímat o lokální potravinovou soběstačnost?
Změny klimatu, zvyšující se náklady na dopravu potravin a geopolitická nestabilita přispívají k tomu, že dovoz ovoce, zeleniny a dalších plodin se stává nejen dražší, ale i méně spolehlivý. K tomu připočtěme rostoucí poptávku po kvalitních, čerstvých a výživných potravinách, které nejsou ošetřeny chemikáliemi kvůli dlouhé přepravě. Řešení? Přiblížit produkci potravin co nejblíže k místu spotřeby.
Moderní technologie umožňují pěstovat rostliny bez půdy, s minimální spotřebou vody a na malém prostoru. To otevírá cestu k lokálním farmám přímo v srdci měst, kde mohou restaurace, firmy, školy nebo dokonce celé čtvrti pěstovat vlastní plodiny.
Nové technologie v městském zemědělství
- Hydroponie – pěstování rostlin v živném roztoku namísto půdy. Tato metoda umožňuje rychlejší růst, nižší spotřebu vody a vyšší výnosy. Hydroponické farmy už dnes fungují například v Singapuru, Tokiu nebo Londýně.
- Aeroponie – pokročilejší forma hydroponie, kdy rostliny rostou ve vzduchu a jsou pravidelně zavlažovány jemným aerosolem vodní páry nebo živného roztoku. Tato technologie minimalizuje spotřebu vody a živin, čímž se stává extrémně efektivní pro produkci microgreens, bylinek a salátů. V USA ji využívá například NASA pro výzkum pěstování rostlin ve vesmíru.
- Akvaponie – spojení hydroponie s chovem ryb. Rybí odpad slouží jako přirozené hnojivo pro rostliny, které na oplátku čistí vodu pro ryby. Tento uzavřený cyklus minimalizuje odpad a vytváří soběstačné ekosystémy. Akvaponické farmy už dnes najdeme v Berlíně, Chicagu nebo Kodani.
- Vertikální farmy – místo rozlehlých polí se rostliny pěstují v patrových systémech uvnitř budov. Tím se maximalizuje využití prostoru a eliminuje sezónnost, protože vertikální farmy fungují celoročně. Inspirativním příkladem je Vertical Harvest ve Spojených státech nebo Infarm v Evropě, který už dodává čerstvé produkty do supermarketů v mnoha městech.
Jak je na tom Česká republika? Městské farmy rostou i u nás
Přestože jsou vertikální a hydroponické farmy nejrozvinutější v zemích jako Nizozemsko, USA nebo Singapur, ani Česká republika nezůstává pozadu. V posledních letech se rozšířilo několik inovativních projektů, které využívají moderní technologie pro efektivní pěstování zeleniny, bylinek a dokonce i ryb. Kromě tradičních hydroponických skleníků se rozvíjejí i nové koncepty indoor pěstování, které využívají vertikální systémy pro microgreens, listovou zeleninu a jedlé květy. Tyto farmy vznikají nejen na okrajích měst, ale i v průmyslových zónách nebo přímo v centrech, kde umožňují čerstvou a lokální produkci s minimální uhlíkovou stopou.
Příkladem je Farma Bezdínek, která se nachází v Dolní Lutyni na Karvinsku. Tato farma obhospodařuje skleníky o rozloze přes 14,5 hektaru a ročně vyprodukuje přibližně 6 000 tun rajčat. Dalším inovativním projektem je „Pražskej salát“, první hydroponická střešní farma v Česku, kterou založili studenti a absolventi Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia. Tato farma se rozkládá na 400 metrech čtverečních na střeše OC Nový Smíchov a zaměřuje se na ekologické pěstování bylinek, zeleniny a salátů.
V Ostravě se vývojem a výrobou systémů pro vertikální pěstování zabývá společnost MoraviaLab. Vyvíjí aeroponické systémy na pěstování microgreens, které jsou určeny pro komerční objekty.
„Věříme, že budoucnost městského zemědělství spočívá v technologicky pokročilých systémech, které podporují soběstačnost a ekologii. Aeroponie je jednou z cest, jak přinést čerstvé a výživné potraviny přímo do městských kanceláří, restaurací i domovů. Naším cílem je nabídnout řešení, která umožní lidem pěstovat vlastní jídlo efektivně, udržitelně a lokálně.“ říká Zuzana Šitavancová, jednatelka MoraviaLab.
Technologie se přitom neustále vyvíjejí – české farmy testují nové přístupy, jako jsou energeticky úsporná LED světla, automatizované systémy řízení prostředí a senzory sledující růst rostlin v reálném čase. Budoucnost městského zemědělství v Česku tedy rozhodně není utopií – jde o oblast, která postupně nabývá na významu a nabízí stále širší spektrum pěstovaných plodin.
Města budoucnosti: soběstačnost v praxi
- Singapur – městský stát, který dováží více než 90 % potravin, investuje miliardy do rozvoje vertikálních farem a podporuje místní hydroponické farmáře, aby zvýšil domácí produkci.
- Nizozemsko – díky nejmodernějším skleníkovým technologiím a přesnému zemědělství se stalo jedním z největších vývozců potravin na světě, přestože má omezené množství zemědělské půdy.
- USA (New York, San Francisco) – projekty jako Gotham Greens využívají hydroponické farmy na střechách budov, kde se pěstují čerstvé potraviny pro místní trh s minimální uhlíkovou stopou.
Podpora městského zemědělství: Jak je to ve světě a jak u nás?
V některých zemích je rozvoj hydroponických, aeroponických a akvaponických farem přímo podporován státem nebo městskými samosprávami. Například Singapur, který dováží více než 90 % potravin, aktivně investuje do rozvoje vertikálních farem a poskytuje granty pro místní farmáře, kteří využívají hydroponické technologie. Nizozemsko, i přes omezené množství zemědělské půdy, podporuje vysoce efektivní skleníkové hospodářství a patří mezi největší exportéry potravin na světě. V USA se lokální vlády zaměřují na daňové úlevy a finanční pobídky pro farmy na střechách budov nebo v průmyslových halách.
V České republice zatím neexistuje systematická státní podpora městského zemědělství, ačkoliv se objevují první snahy o změnu. Některé farmy čerpají dotace z evropských fondů určených na udržitelné zemědělství a inovace, jiné fungují na principu soukromých investic nebo partnerství s městy a firmami. Rozvoj tohoto sektoru u nás proto do značné míry závisí na technologických inovacích a ochotě firem a jednotlivců investovat do soběstačnosti.
„Bez společného projektu s Evropským digitálním inovačním hubem Ostrava a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava bychom náš projekt těžko dokázali dotáhnout do současné podoby. Spolupráce mezi vědou, průmyslem a inovacemi je klíčová, protože propojení odborných znalostí s praktickými aplikacemi vytváří reálné možnosti pro udržitelnou budoucnost. Je potřeba hledat cesty, jak efektivně spolupracovat a společně posouvat hranice možného,“ vysvětluje Zuzana Šitavancová z MoraviaLab.
Realita nebo budoucnost?
Lokální potravinová soběstačnost už není jen teorií – městské farmy ve světě dokazují, že je možné vyrábět čerstvé a výživné potraviny přímo tam, kde se konzumují. Technologie jako hydroponie, aeroponie a akvaponie přinášejí řešení, která snižují závislost na dlouhých dodavatelských řetězcích, zvyšují ekologickou udržitelnost a efektivně využívají zdroje.
Aby se tato řešení mohla rozšířit i v českých městech, bude nezbytné investovat do vývoje a výroby systémů, posílit spolupráci mezi akademickou sférou, soukromým sektorem a veřejnými institucemi.
„Pokud chceme, aby se městské farmy staly běžnou součástí našich životů, musíme aktivně hledat cesty k jejich financování a integraci do městské infrastruktury. Spolupráce mezi univerzitami, místní samosprávou a praxí je klíčová pro vytvoření udržitelných řešení pro budoucnost,“ uzavírá Zuzana Šitavancová z MoraviaLab.
První kroky už jsou vidět – městské farmy v Česku vznikají a testují nové přístupy. Otázka už není jestli, ale kdy se stanou standardem městské potravinové soběstačnosti.
Zdroj: TZ MoraviaLab
