Tomáš Ervín Dombrovský. Nezaměstnanost mírně roste, přesto stále „nejsou lidi“

Český trh práce se po dlouhých letech strnulosti začal rozhýbávat. I přes to, že mírně roste míra nezaměstnanosti, však firmám stále chybí lidé. Dostupní kandidáti totiž poměrně často postrádají kvalifikaci a dovednosti potřebné pro dlouhodobě silně poptávané, nedostatkové pozice. Nejvíce se to projevuje u technických profesí – od vysoce specializovaných vývojových inženýrů a konstruktérů až po elektrikáře či strojní zámečníky. Evergreenem kritického nedostatku pak jsou profese jako zdravotní sestry nebo sociální pracovníci. Ukazují to aktuální data společnosti Alma Career, vyplývající z jejích portálů Jobs.cz, Prace.cz, Atmoskop.cz, mobilní aplikace Práce za rohem a kariérních stránek firem.

Trh práce v roce 2024: Více uchazečů, méně pracovních míst

Za celý rok 2024 bylo na českém trhu nově obsazováno 337 423 unikátních pracovních míst, což bylo ve srovnání s rokem 2023 o 2,5 % méně. Oproti tomu alespoň 1x reagovalo na některou z nabízených pozic 777 661 unikátních zájemců o práci – to je meziročně naopak o 8,6 % více. Zároveň o 15 % na více než 7 milionů vzrostl celkový počet zaslaných reakcí na všechny pracovní inzeráty. Fakt, že lidé posílají více životopisů, znamená, že práci hledají usilovněji.

Nedostatek pracovníků v klíčových profesích

Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že zaměstnavatelé jsou v lepší situaci a mohou si více vybírat. Bohužel se však v řadě případů nepotkává poptávka s nabídkou v jednotlivých profesích a lokalitách. Zatímco například na inzerované pozice recepční přišlo v lednu tohoto roku v průměru 36 životopisů, nebo na místo prodavače/prodavačky 23 zájemců, firma poptávající například elektrikáře dostane v průměru pouze 4 životopisy, na místo projektanta přijdou zhruba 3. Extrémem jsou vývojoví inženýři s číslem 2,2 zaslaných reakcí na vystavenou nabídku práce, elektroinženýři (2,5) nebo stavbyvedoucí (2,7).

Pozice s nejvíce zaslanými CV

Pozice s nejméně zaslanými CV

Minimální „zdravý“ počet životopisů, aby si firma mohla vybrat kvalitního kandidáta, je deset. Při počtech mezi deseti a pěti je již velký problém najít vhodné kandidáty, kategorie s méně než pěti zájemci představují krizový stav. Jestliže například číslo 2 je průměr, ve skutečnosti to znamená, že řada inzerátů v takových kategoriích má vzhledem k požadavkům, nabízeným podmínkám či místu, kde působí, čistou nulu zájemců o práci.

„Obecně je dobře, že se český trh práce postupně alespoň trochu rozhýbává. Velmi nízká míra nezaměstnanosti, která se u nás dlouhé roky pohybovala kolem dvou až tří procent, nemusí být v každém případě jen pozitivní. Podstatná část lidí, kteří by si změnou práce mohli leckdy i výrazně polepšit a dosáhnout na perspektivnější práci za lepších podmínek jinde – obzvláště v době turbulentnějších změn v ekonomice – se drží zpátky a raději sázejí na jistotu současného zaměstnání. A to navzdory faktu, že většina z nich již ve stávající práci spíše stagnuje, než že by se profesně či kariérně posouvali dále. A právě lidé z této stále ‚čekající většiny‘ zaměstnavatelům velmi citelně scházejí v náboru na pozicích, které by jim umožnily další rozvoj a růst. Nízká ochota především k dobrovolným změnám práce tak podmiňuje i celkově nízkou flexibilitu a adaptabilitu české ekonomiky,” komentuje současnou situaci Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce ve společnosti Alma Career. 

Na postupné rozhýbání trhu práce působí řada faktorů – od celkového stavu evropské, a tedy i naší ekonomiky až po některé změny regulace trhu práce. Tyto změny jdou ruku v ruce se zaváděním digitálních technologií, které snižuje potřebu některých pracovních pozic, ale zároveň vytváří nové požadavky na kvalifikaci pracovní síly. Trend se zřejmě v dalších měsících ještě posílí, například i ve spojení s chystaným schválením novely zákoníku práce.

Hrozby a příležitosti: Rekvalifikace a digitalizace

Tomáš Ervín Dombrovský k tomu dodává: „Je důležité již probíhající změny na pracovním trhu využít jako příležitost a eliminovat hrozby, které přináší. Lidé, kteří budou v některých profesích a zaměřeních pravděpodobně přicházet o práci, potřebují najít uplatnění jinde. To znamená mít kvalitní systém rekvalifikací či doplňování kvalifikace, a to jak pro nezaměstnané, tak i coby prevenci v podobě vzdělávání při stávající práci. Zároveň by měli zaměstnavatelé maximálně využívat potenciál svých lidí – v řadě případů je o dost jednodušší profesně posunout či zcela rekvalifikovat stávajícího zaměstnance než hledat někoho úplně nového z trhu. Dlouhodobě je pak třeba systematicky měnit české školství, aby z něj vycházeli lidé v zaměřeních a s klíčovými dovednostmi, které jsou v české společnosti dlouhodobě nejvíce zapotřebí.“

Rekvalifikacím by mimochodem měla významným způsobem pomoci chystaná novela Zákoníku práce. Rozšiřuje okruh dostupných rekvalifikačních kurzů a zároveň posiluje finanční podporu pro ty, kteří se rozhodnou v rámci krátkodobé nezaměstnanosti rekvalifikovat. Co se týče vzdělávání a rekvalifikace současných zaměstnanců, i zde je vidět pozitivní trend. Roste totiž procento firem, které hodlají do kvality lidí investovat stále víc peněz. Vyplývá to ze závěrů nejnovějšího výzkumu v této oblasti, který Alma Career brzy představí podrobněji.

Budoucnost pracovního trhu: STEM obory a zdravotnictví

V oblasti vzdělávání pak neleží odpovědnost jen na státu – klíčovou úlohu zde mají i rodiče a studenti. Všichni by si měli uvědomit, že požadavky pracovního trhu se neustále vyvíjejí – firmy budou například stále více poptávat odborníky v oblastech STEM (Science, Technology, Engineering, Mathematics), tedy ve vědě, technologiích, inženýrství a matematice. Podobně v méně kvalifikovaných pozicích je a bude přetrvávat nedostatek absolventů technických středních škol či učňovských oborů, například v segmentech energetiky či obranného průmyslu, které budou s největší pravděpodobností rychle posilovat. V horizontu následující dekády navíc vzhledem k intenzivnímu stárnutí české populace výrazně posílí také poptávka po lidech napříč lékařskými i nelékařskými povoláními ve zdravotnictví či v sociálních službách.

Zdroj: TZ Alma Career