Bohumín, město s bohatou historií, které se vydalo cestou regenerace opuštěných brownfieldů s cílem zachovat kulturní odkaz a vytvořit moderní, udržitelná prostředí.
Příběh Národního domu, investice do nevyužité plochy u ulice Petra Cingra a transformace Červené kolonie poukazují na odvahu a vizionářství města, a zároveň nabízí inspirativní pohled na úspěšnou transformaci místních brownfieldů. Proces regenerace nebyl bez výzev, ale přinesl své ovoce v podobě nových kulturních a obytných prostor a posílení společenského života. Jaký byl za tímto rozhodnutím motiv a jaké to přineslo výhody pro místní komunitu? Na to jsme se zeptali místostarosty města Bohumín, Lumíra Macury.
Za posledních několik let se v Bohumíně odehrálo mnoho změn a bylo uskutečněno mnoho projektů. Můžete nám přiblížit, jaké klíčové kroky jste podnikli v oblasti transformace brownfieldů?
Při transformaci Bohumína v posledních 30 letech vyvstaly otázky, jak naložit s brownfieldy. V roce 2006 jsme uskutečnili veřejnou anketu o velkých investicích a přesvědčili obyvatele o smysluplnosti projektů. První z nich, rozsáhlá rekonstrukce zchátralého Národního domu, zachoval budově původní secesní vzhled i její využití. Dnes je centrem kulturního života a sídlí v ní muzeum. Revitalizovali jsme i nevyužitou plochu po bývalé bytové kolonii v centru města. Vybudovali jsme na ní 39 stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů a relaxační zónu. Podařilo se nám zachránit i poslední dochovanou skupinu osmi domů dělnických kolonií, kterým hrozila demolice. Po přestavbě zde vzniklo 52 nových bytů s vnitřním zateplením a terasami.
Jaký byl hlavní motiv rozhodování regenerovat brownfield naproti např. demolici a nové výstavbě a jaké výhody to přineslo pro místní komunitu?
Brownfieldy v Bohumíně byly umístěny na místech s bohatou historií, secesní Národní dům přímo na náměstí ve Starém Bohumíně a dělnická kolonie z nepálených cihel v centru Nového Bohumína. Jejich regeneraci nahrála naše snaha o zachování identity těchto míst. Z opuštěných a zanedbaných staveb se stalo moderní, udržitelné a esteticky příjemné prostředí, které přitom neztratilo nic ze svého odkazu minulosti. Současně se nám u Národního domu podařilo vytvořit jeden z pilířů kulturního života v Bohumíně. Sídlí v něm městské muzeum, pořádají se zde plesy, koncerty, besedy a slavnostní ceremoniály.
Snažili jste se do procesu regenerace zapojit i komunity a jaká byla třeba reakce místních obyvatel na tuto iniciativu?
Veřejnou anketou z r. 2006 jsme se přesvědčili, že se nám tento systém komunikace s našimi občany osvědčil. Anketu jsme pravidelně opakovali a tímto způsobem veřejnost vyjádřila svůj souhlas i s našimi dalšími plány v oblasti brownfieldů, což nám proměnu našich vizí ve skutečnost usnadnilo.
Text a foto: MSID
Článek včetně anglického překladu je dostupný v magazínu POSITIV Business & Style 1/2024 ZDE.
The article, including an English translation, is available in POSITIV Business & Style magazine 1/2024 HERE.
