Středa, 24 dubna, 2024

Firmy v Moravskoslezském kraji letos zvýší mzdy o 7 %, omezuje je však nízká pružnost trhu práce

Většina zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji plánuje dále nabírat nové zaměstnance a navyšovat mzdy, ukazují data personální agentury Indicada a Moravskoslezského paktu zaměstnanosti. Místní společnosti považují za největší brzdu v rozvoji nízkou flexibilitu na trhu práce.

Moravskoslezský kraj dále trápí nepříznivý vývoj na místním pracovním trhu. Úřad práce ke konci ledna eviduje 45 tisíc uchazečů o zaměstnání — o 6 tisíce osob více než v polovině minulého roku.

Na jedno volné pracovní místo v kraji připadá 4,1 uchazečů, což je výrazně více než celorepublikový průměr 1,1 uchazeče na každé pracovní místo. S hledáním práce mají největší problém lidé v okresech Karviná (10,2 uchazečů) a Bruntál (8,7 uchazečů).

Nad českým průměrem se pohybuje i míra nezaměstnanosti. Podle statistiků vzrostla na 5,5 procent z 4,7 procent v červnu loňského roku. Vývoj kopíruje celostátní trend růstu nezaměstnanosti, která je nejvyšší skoro za tři roky, od dubna 2021.

Odborníci z Moravskoslezského paktu zaměstnanosti upozorňují, že struktura nezaměstnaných představuje pro kraj značný problém. Pro osoby s nízkou kvalifikací je velmi obtížné najít uplatnění na trhu práce. „Máme nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a firmy musí o jejich získání a udržení velmi bojovat. Více než třetinu uchazečů tvoří osoby s nízkou kvalifikací,“ vysvětluje analytik trhu práce Jan Kurník.

Že mají firmy zájem o další zaměstnance a snaží se ty stávající co nejvíce udržet, potvrzují i data z výzkumu, který provedla personální agentura Indicada. Hodnota indexu, prostřednictvím kterého společnost sleduje náborový optimismus v kraji, se ze srpnových 23 procentních bodů zvedla na 34 procentních bodů.

„Firmy v Moravskoslezském kraji letos navýší mzdy o 7,21 procent oproti loňskému roku. Při očekávané čtyřprocentní inflaci by to znamenalo nárůst i u reálné mzdy, což by zvrátilo negativní vývoj předchozích dvou let, kdy reálná mzda vlivem inflace klesala,” doplňuje obchodní manažerka společnosti Indicada Kamila Marková.

Přestože jsou mzdové podmínky srovnatelné napříč českými kraji s výjimkou Prahy, reálné mzdy (souvisejí s reálnou kupní sílou, pozn. ed.), klesaly v posledních letech v Moravskoslezském kraji hned po Praze nejvíce.

I proto 59 procent zaměstnanců hodnotí, že má problém vyjít se současnými příjmy. „Nejhůře jsou na tom zaměstnanci se základním vzděláním a střední školou zakončenou výučním listem. 24 procent zaměstnanců dokonce vychází se svými příjmy s obtížemi nebo s velkými obtížemi,“ shrnuje Kurník.

Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v Moravskoslezském kraji podle posledních údajů statistického úřadu hodnoty 38 957 korun.

Z výzkumu, na kterém společnost Indicada spolupracovala s více než třiceti významnými zaměstnavateli v kraji, také vyplývá, že místní firmy vnímají jako největší brzdu v rozvoji nízkou pružnost trhu práce.

„Jako největší výzvu velké společnosti vnímají omezení krátkodobých úvazků u dohod konaných mimo pracovní poměr, omezení agenturního zaměstnávání, nově nastavenou výpovědní lhůtu u takzvaných dohodářů nebo třeba stále obtížné zaměstnávání uchazečů ze třetích zemí.“ doplňuje Marková.

Dodává, že místním firmám by nejvíce pomohla úprava podpory státu u zkrácených úvazků. Dva zaměstnanci na poloviční úvazek totiž nyní firmy stojí přibližně stejně jako 120 procent jednoho zaměstnance na plný úvazek.

Nedostatečnou flexibilitou trhu práce vnímá i účetní kancelář Nastejnelodi.cz u svých klientů. Její jednatel Martin Tyšer potvrzuje, že zaměstnavatelé považují zvýhodnění zkrácených úvazků, které plánoval stát, za marginální.

„Zkrácené úvazky na hlavní pracovní poměr zatím nejsou velkou pomocí. Dva zkrácené úvazky jsou sice odvodově neviditelně výhodnější, ale nepokrývá to další náklady spojené s edukací mzdové účetní nebo režijními náklady. Každý nový zaměstnanec stojí další mobilní tarif, příspěvek na dopravu… A ta sleva to nepokryje,“ vysvětluje Tyšer.

Protože si zaměstnavatelé uvědomují, že na moravskoslezském trhu práce je nedostatek volných kvalifikovaných lidí, čím dál častěji také interně vzdělávají zaměstnance a tím zvyšují jejich kvalifikaci.

Často však další vzdělání podporují u mladších a už částečně vzdělaných zaměstnanců. Osoby nejvíce ohrožené na trhu práce se tak zvyšování kvalifikace zpravidla neúčastní.

„Obecně se účast zaměstnanců na dalším vzdělání v Česku podceňuje, v Evropě jsme až na osmnáctém místě. Alespoň si vedeme dobře regionálně: Zatímco v Moravskoslezském kraji je podíl osob v produktivním věku na dalším vzdělávání 12,1 procent, na severozápadě země je to jen 5,5 procenta,“ uzavírá Kurník.

Výzkum, který v prosinci a lednu provedla regionální personální agentura Indicada, zastupuje 30 925 zaměstnanců ze 32 firem v Moravskoslezském kraji.

Zdroj: TZ INDICADA

Ilustrační foto pixabay.com

RELATED ARTICLES