Kyberbezpečnost v Česku: Firmy jsou připravené, lidé zůstávají nejslabším článkem

Co aktuální data říkají o stavu kyberbezpečnosti v Česku

Společnost Mastercard představila svůj Index kybernetické bezpečnosti pro Českou republiku, který přináší komplexní pohled na digitální odolnost země. Index odhaluje výrazné mezery v připravenosti na kybernetické hrozby napříč společností, zejména mezi jednotlivci.

Index kybernetické bezpečnosti vzešel z detailního průzkumu mezi 209 firmami a dvěma tisíci spotřebiteli v Česku a na Slovensku a hodnotí čtyři klíčové oblasti: důležitost a přístup ke kyberbezpečnosti, prevenci, vzdělání a správu hesel. Výsledky indexu jsou rozděleny do čtyř úrovní: riziková (0-50 bodů), nízká (51-60 bodů), bezpečná (61-75 bodů) a vysoká (76-100 bodů).

Index ukazuje, že zatímco zejména velké firmy a organizace jsou lépe informované a připravené, občané stále zůstávají zranitelní a mají velký prostor ke zlepšení. Firmám a organizacím vyšel Index kybernetické bezpečnosti na 63 bodů ze 100, což značí bezpečnou úroveň, u občanů dosáhl hodnoty pouze 45 bodů, která označuje rizikovou oblast. Vysoké úrovně bezpečnosti nedosáhla žádná ze zkoumaných částí společnosti.

„Kybernetická bezpečnost už není jen technologickou otázkou. Jde o základ důvěry v digitální ekonomiku. Mastercard Index kybernetické bezpečnosti ukázal, jak dramaticky se celková připravenost na kyberhrozby ve společnosti liší. Smutnou pravdou zůstává, že nejslabším článkem řetězu jsou jednotlivci – ať už jako soukromé osoby nebo ve svých pracovních rolích,“ upozorňuje Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Index kybernetické bezpečnosti 2025: Občané

Úroveň bezpečnosti občanů

Občané — 45 bodů
Úroveň: riziková

Generace Z (18–24 let) — 48 bodů
Úroveň: riziková

Boomers (60 let a více) — 45 bodů
Úroveň: riziková

Úrovně indexu kyberbezpečnosti: riziková (0-50 bodů), nízká (51-60 bodů), bezpečná (61-75 bodů) a vysoká (76-100 bodů).

Index kybernetické bezpečnosti 2025: Firmy

Úroveň bezpečnosti firem a organizací

Úrovně indexu kyberbezpečnosti: riziková (0-50 bodů), nízká (51-60 bodů), bezpečná (61-75 bodů) a vysoká (76-100 bodů).

Protipůsobení kyberútokům: rozdíly mezi občany a firemní sférou

Podle průzkumu by takřka osm z deseti zaměstnanců zodpovědných za IT u firem a organizací pokus o kyberútok bylo schopno rozpoznat a ubránit se mu. V případě občanů je situace výrazně horší.

„Kyberútok by podle svých slov zvládla rozpoznat a ubránit se pouze polovina dotazovaných a 14 procent lidí dokonce jednoznačně odpovědělo, že by to vůbec nedokázalo,“ poukazuje Jana Lvová.

Stav kyberbezpečnostních opatření ve firmách

I když se kybernetické útoky nevyhýbají téměř nikomu, je patrné, že firmy a organizace berou ochranu a prevenci mnohem vážněji než veřejnost a kybernetická rizika se už stala zcela běžnou součástí jejich fungování. Více než devět z deseti firem a organizací denně zálohuje data, krizový plán v případě kyberútoku má 87 procent z nich a 77 procent dostatečně investuje do kybernetické a digitální bezpečnosti.

„Skoro 6 z 10 firem a organizací má pozici, která má na starosti výhradně kybernetickou nebo digitální bezpečnost, přičemž před dvěma lety to byla jen třetina. Dlouhotrvajícím problémem zůstávají omezené zdroje na řešení kybernetické bezpečnosti, a to zejména u menších firem,“ dodává Jana Lvová.

Chování občanů: slabiny, omyly a rizikové návyky

Občané si sice podle svých slov uvědomují důležitost kybernetické a digitální bezpečnosti, ale jejich chování tomu neodpovídá. Celých 35 procent osob přiznává, že kliklo na odkaz nebo přílohu, které se následně ukázaly jako potenciálně nebezpečné, 15 procent vyplnilo své údaje na potenciálně podezřelé stránce a 11 procent předalo své údaje podvodníkovi telefonicky.

Ve vzdělávání jsou lidé pasivní a čtvrtina se školení a edukaci zcela vyhýbá.

Bariéry bezpečného chování: lenost, pocit bezpečí a slabé povědomí

Lidé přiznávají, že v důslednějším dodržování opatření ke zvýšení kyberbezpečnosti jim nejvíce brání vlastní pohodlnost a lenost, což uvedlo 36 procent respondentů. Takřka čtvrtina zmiňuje podceňování rizik a důvěřivost a 17 procent neznalost a nedostatek informací. Základní pravidlo osobní kyberbezpečnosti – opatrnost a obezřetnost – zná jen 30 procent dotazovaných.

Role umělé inteligence v kybernetické kriminalitě

Jak občané, tak IT odborníci se shodují v tom, že kybernetické útoky jsou stále propracovanější a kyberkriminalita bude dále sílit. Souvisí to i s rozvojem umělé inteligence.

„Už 94 procent představitelů firem a organizací míní, že AI útočníkům pomáhá, zatímco jako pomoc při obraně AI vnímá jen 63 procent. Přitom právě na nejmodernějších technologiích a umělé inteligenci jsou založené nástroje, které chrání platební infrastrukturu a pomáhají nám odhalovat a předcházet podvodům,“ uvádí Jana Lvová.

Kyberkriminalita na vzestupu: nové technologie, nová rizika

Aktuální studie Mastercard Signals upozornila, že digitální prostor pro útoky se dramaticky rozšiřuje. S rostoucím využíváním technologií jako internet věcí, 5G sítě nebo propojené dodavatelské řetězce vznikají nová rizika a zranitelnosti. Firmy i instituce se tak musí bránit v prostředí, které je stále složitější a méně přehledné. Právě AI zrychluje a zefektivňuje škodlivé aktivity a kyberkriminalita se stává snadno dostupným „byznysem“.

Mastercard vnímá kybernetickou bezpečnost jako jednu z největších priorit a využívá nejmodernější technologie, aby digitální platby byly v bezpečí. Vedle toho nabízí také užitečná bezpečnostní řešení pro firmy a organizace a dlouhodobě posiluje svou roli v oblasti digitální bezpečnosti prostřednictvím akvizic, vývoje nových nástrojů i strategických partnerství. Od roku 2018 společnost Mastercard investovala více než 10,7 miliardy dolarů do inovací v oblasti kyberbezpečnosti a vytvořila komplexní portfolio služeb, technologií a řešení pro boj s podvody.

O průzkumu

Index kyberbezpečnosti je počítán na základě zkoumání čtyř oblastí – důležitost a přístup ke kyberbezpečnosti, prevence, vzdělání a přístup k heslům. Průzkum zahrnul 209 podniků a organizací s 200 a více zaměstnanci, v nichž byly osloveny osoby zodpovědné za IT, a 2 000 osob v Česku a na Slovensku. Úrovně indexu kyberbezpečnosti: riziková (0-50 bodů), nízká (51-60 bodů), bezpečná (61-75 bodů) a vysoká (76-100 bodů).

Zdroj: TZ Mastercard

Ilustrační foto vytvořila umělá inteligence