Středa, 24 dubna, 2024

Podnikový lékař znovu na scéně? Je to cesta z pekla, tvrdí Tomáš Šebek

Dvakrát ročně mu dopřejeme preventivní prohlídku a pořádně ho naleštíme. V momentě, kdy se na palubce rozsvítí červená kontrolka, zavezeme auto do servisu dřív, než mu upadne kolo. „A stejně jako chceme udržet ve formě svou káru, bychom měli přemýšlet i sami nad sebou,“ říká Tomáš Šebek, chirurg, lékař bez hranic a především zakladatel think-tanku Ministr zdraví.

Srovnávat plechy s lidským tělem? Podle Šebka názorná paralela pro to, abychom si dokázali užít život do pětašedesáti plnohodnotně, podobně jako zbytek Evropy. I díky jemu se termín život strávený ve zdraví stal v Česku pojmem, který už standardně používá politická reprezentace.

A jak s tím souvisí byznys? Odpověď přinese zlínská konference Fenomén, kde vystoupí evangelista digitálního zdraví jako jeden z hlavních řečníků.

V čem je podle vás česká společnost nemocná?

Nemocní jsme proto, že netrávíme dlouhá léta ve zdraví. V celosvětovém kontextu jsme 62 let zdraví na těle a na duši,v porovnání třeba se severní Evropou je to ale o deset let méně. To znamená, že jsme výrazně nemocnou zemí daleko za průměrem EU.

Proč?

Protože nebereme zdraví jako komoditu. Nepřipadá nám stejně důležité jako peníze, rodina nebo kariéra. Vkládáme naděje do rukou lékařů, ale ti nejsou momentálně nastaveni na to, aby řešili záchranu našeho zdraví, ale primárně na to, aby léčili.

Na co u nás zdravotnictví dávno nestačí a musí jej suplovat firmy?

České zdravotnictví má velmi dobrou úroveň, ale jeho dostupnost klesá, protože nejsme schopni poskytovat péči tak rychle a tak adekvátně, jak bychom potřebovali, abychom zachytávali časnější stadia nádorových onemocnění a podobně. Stejná péče všem, to je věc, která už úplně neplatí. A protože si to zaměstnavatelé uvědomují, hledají cesty zpět.

Jaké mají firmy možnosti?

Když to řeknu jednoduše, termín „podnikový lékař“, který byl běžný před půl stoletím, jim připadá jako koncept, který vede ze současné bryndy ven. Firmy se otáčí směrem k prevenci s vlastními zaměstnanci, což je hrozně fajn, protože je to osvětová aktivita a navíc pragmatická. Mít zdravé, šťastné a bohaté zaměstnance znamená mít dobře prosperující firmu. Věřím, že tudy vede cesta k tomu, abychom byli časem zdravější společnost. Protože úplně nevěřím tomu, že by vznikla politicky jištěná transformace současného systému zdravotnictví. Druhou část představuje logistika, kde je české zdravotnictví nemocné dlouhodobě.

Co dělá Ministr zdraví pro to, aby to tak nebylo?

Projekt Ministr zdraví, v němž se dnes potkává řada významných expertů i z různých tradičních struktur, jako je NERV, státní agentury, osobnosti z byznysu i nezisku, si vetkl do genetického kódu velkou vizi. Zvýšit počet let strávených ve zdraví v ČR do roku 2030. Jdeme na to prostřednictvím tří pilířů: prevence, digitalizace a financování.

Pojďme si je stručně shrnout.

Prevence je nutná, protože do ní momentálně vkládáme minimum prostředků. Bilion a půl za rok jde do zdravotnictví ve smyslu léčby, a to je cesta do pekel. Protože digitalizace je obrovskou příležitostí, jak dělat digitálně řízenou prevenci. A tím se systém stává udržitelný. Ministr zdraví pracuje ve čtyřech zdravotních skupinách a další budou vznikat. Jedna z nich řeší právě i zdraví ve firmách, kdy zaměstnavatelům obecně chybí know how, jak konkrétně prevenci implementovat mezi své zaměstnance. Co by měli HR manažeři sledovat, aby byl finanční ředitel spokojený a zároveň měla firma šťastné a zdravé zaměstnance? Řekneme si ve Zlíně na Fenoménu.

Zdroj: Konference Fenomén

RELATED ARTICLES