Sobota, 2 března, 2024

Je to jen odpad? – Nebo jsou to dále využitelné suroviny?

O tom, jak zpracovávat komunální odpad, zda třídit, nebo netřídit, jak to dělají jinde, i o výhledech do budoucna nám zajímavě vyprávěl ředitel OZO Ostrava Karel Belda.

V říjnu tohoto roku jste zahájili provoz nové automatické třídicí linky na směsný komunální odpad, první svého druhu v ČR. Jaké jsou její největší výhody?

Tato linka umí ze směsného odpadu vytřídit suroviny dále použitelné k recyklaci (PET lahve, plechovky, fólie a další materiály). A z těch odpadů, které nejsou využitelné jako materiál, ale mají energetický obsah, dokáže vyrobit náhradní palivo pro teplárny. Na skládce pak končí jen to, co už nemá ani materiálové, ani energetické využití.

Naši linku jsme chtěli stavět už před patnácti lety, ale chyběla energetická koncovka. Až nyní, když společnost Veolia postavila první multipalivový fluidní kotel v teplárně, dostal projekt smysl. 

Jak dlouho trvala příprava a stavba třídicí linky, a jak dlouho její zkušební provoz?

Připravení jsme byli, ale hledali jsme energetickou firmu, která by do toho šla s námi. Příprava pak trvala už jen rok, výstavba taky rok a zkušební provoz trval od června do listopadu, tedy půl roku. Celá linka byla postavena bez dotací, na což jsem hrdý.

Zastávám názor, že dotace jsou jen pro neschopné, a navíc že kazí tržní prostředí. A my v OZO se chováme tržně.

Má tento projekt zásadní význam pro transformaci teplárenství?

Je to první technologie v ČR, která může být významnou součástí této transformace. Při současné situaci s klasickými palivy (uhlí, plyn) může přinášet jistotu a stabilitu, protože odpady vznikají kontinuálně a navíc mohou být využity v místě svého vzniku.

Co nějaké další zásadní investice?

Toto je pro nás investice klíčová. V r. 2030 nastane zákaz skládkování využitelných odpadů. My jsme se na tuto situaci připravili už v předstihu. Ročně vzniká na území města Ostravy okolo 50 tisíc tun směsného komunálního odpadu, který už nyní, díky naší nové lince, dokážeme dále třídit a využívat. Samozřejmě investujeme do techniky pro svoz odpadu, do výstavby a rekultivace skládky, do kompostárny a do dalších oblastí naší činnosti, ale této velké investici se nic z toho svým rozsahem neblíží.

nová třídící linka OZO Ostrava

Ve vedení společnosti jste již mnoho let. Co považujete za největší úspěch, který stojí za připomenutí?

Nakládání s odpady byla dlouho taková periferie společnosti, dnes už jsou technologie dokonalejší, práce čistší, v oboru pracují lidé s vyšším vzděláním. To je velký společenský posun. Rozvíjíme svoji činnost i dál a v mnoha oblastech jsme v popředí, abychom obstáli v konkurenci. Přibývá nám množství zpracovávaného odpadu, začali jsme podnikat i v průmyslových a nebezpečných odpadech. Ale nejvíc mě těší, že za těch třicet let působení v odpadovém hospodářství jsme obstáli i v konkurenci nadnárodních odpadářských společností, které k nám přišly po revoluci a vypadalo to, že nás „převálcují“. Ale protože ve vedení jsme samí sportovci a jsme dost soutěživí, konkurenční prostředí nám pomohlo posouvat se kupředu a hledat cesty, jak to s odpady dělat ještě lépe. Bavilo nás to a pořád nás to baví. 

Zabýváte se kromě zpracování odpadu i něčím navíc pro společnost? 

Už před dvaceti lety jsme založili Centrum odpadové výchovy pro děti z obcí, které jsou našimi zákazníky. Sázíme na to, že když děti budou vědět, jak mají třídit odpad a jak se mají ekologicky chovat, už to v nich zůstane a bude to v budoucnu fungovat. Jestli má něco opravdu smysl, tak je to práce s dětmi. Jsme jedni z mála, kteří to děláme takto intenzivně, systematicky a dlouhodobě. 

Jsme taky jedni z prvních, kteří vybudovali reuse centrum pro opětovné použití předmětů pro domácnost. Věci, kterých se občané chtějí zbavit, ale které ještě mají svou funkci a užitnou hodnotu, shromažďujeme ve sběrných dvorech a svážíme do tohoto centra, kde je nabízíme novým zájemcům. Je to projekt nejen pro sociálně slabší skupiny, ale i pro ekologicky zaměřené, zejména mladé lidi. Navíc všechny vydělané peníze poskytujeme na výsadbu zeleně ve městě.

Za to, co děláme pro společnost nad rámec legislativních povinností, jsme už dvakrát získali celostátní Národní cenu za společenskou odpovědnost.

Stali jsme se tak trochu vzorem pro celé Česko, jezdí se k nám podívat a poradit se, jak na to.

A co vaše sponzorské aktivity? Žádostí je jistě mnoho.

Bylo jich dokonce tolik, že jsme řekli STOP. Vypisujeme teď vlastní tematické výzvy a podporujeme zejména projekty na výsadbu a údržbu veřejné zeleně v Ostravě. Letos jsme podpořili devět projektů částkou jeden milion korun, podobnou částku chystáme i na příští rok. 

Byla u vás někdy i nějaká významná návštěva nebo událost, na kterou rád vzpomínáte?

Vystřídala se u nás spousta návštěv, i významných. Ale my se snažíme svou činnost vždy prezentovat všem realisticky, věcně, pravdivě, ať se jedná o kohokoli. Nemám rád natírání věcí narůžovo, ani prázdné řečnění a používání moderních frází typu cirkulární ekonomika a podobně.

Jaký je váš osobní pohled na vývoj práce s odpady od doby vašeho příchodu do společnosti?

Změnilo se toho hodně, v mnohém jsme se v Česku posunuli dál, ale také jsme propásli spoustu příležitostí. Místo abychom třeba jako Poláci budovali infrastrukturu – energetická zařízení, třídírny, spalovny, což oni všechno mají, a většinou je to z peněz EU, my v Česku jsme zakazovali výstavbu spaloven, že prý musíme recyklovat a cirkulovat. A tak utrácíme peníze na marginální věci, třeba na podzemní kontejnery, vyhazujeme stovky milionů, místo abychom budovali základní fungující infrastrukturu. Prostě jsme promrhali dvacet let – máme co dohánět a bude to dražší.

Je něco ve vaší práci, co byste udělal jinak, kdybyste měl tu možnost?

Nic zásadního bych asi neměnil. Jdeme cestou spíš menších postupných kroků – to nám dovolí vyhýbat se větším chybám. Ale mojí osobní chybou je to, že své podřízené málo chválím – opravdu to neumím, ale snažím se to naučit. Zaměstnanci už vědí – a sami mi to i řeknou – že můj úsměv už je pro ně pochvala. Tak snad se v tom časem zlepším.

Ing. Karel Belda

Dokážete predikovat, možná se jen zasnít, jak by mohlo fungovat třídění a nakládání s odpady např. za 10, 20 let?

Dnes dáváme třídění zbytečně velkou váhu. Není to cíl, ale prostředek, jak z odpadu získat materiálově a energeticky využitelné suroviny. Z mého pohledu by bylo ideální dát občanům jen 2 nádoby – jednu na všechny využitelné odpady (plast, papír, plechovky, nápojové kartony, sklo) a druhou na zbytek. Díky moderní technologii, jakou je i naše linka, jsme schopni z první z těchto nádob vytřídit nejdříve vše pro materiálové využití a zbytek zpracovat na palivo. Obsah té druhé nádoby by se mohl rovnou uložit na skládku. Bylo by to ekonomicky i ekologicky optimální řešení.

Celý rozhovor si přečtete v magazínu POSITIV Business & Style 4/2023 ZDE.

RELATED ARTICLES