Autor: Jan Horák
Redakční úprava: Markéta Fialová
Rozhovor vznikl redakční úpravou strukturovaného rozhovoru, který slouží jako podklad pro analytickou část strategického plánu města Ostravy pod značkou fajnOVA.
Tři ženy na mateřské dovolené před více než 15 lety založily v Ostravě Rodinné a komunitní centrum Chaloupka. Jednou z nich byla i Edita Kozinová, která je od té doby ve vedení této organizace zaměřující se na práci s rodinami a dětmi – centrum poskytuje řadu pravidelných aktivit, jako je sociální pomoc v těžkých životních situacích, Montessori systém vzdělávání, cvičení pro těhotné ženy, doučování dětí a mnoho dalších. Kromě toho se paní Editě podařilo založit Unii center pro rodinu a komunitu a v našem kraji také pomáhá s rozvojem podobným organizacím. Není ji však lhostejný ani osud centra města, které se snaží společně s Chaloupkou oživovat akcemi typu Zažít Ostravu jinak.
Nejste rodilou Ostravačkou, pocházíte z Kroměříže, ale i přesto máte k Ostravě pevný vztah. Co Vás do Ostravy přivedlo a drží Vás tady?
Ano, narodila jsem se v Kroměříži, poté nějakou dobu působila v Olomouci a do Ostravy jsem přišla až za svým mužem. Tehdy jsem Ostravu vnímala dost negativně a stálo ho to velké přemlouvání mě sem dostat. Zůstala jsem tady primárně kvůli rodině a dětem, to však neznamená, že jsem tady jen kvůli nim. Za dobu mého působení jsem si ve městě i regionu vytvořila pevné pracovní i osobní sítě. Mám tady spoustu kontaktů a příležitostí. Nyní si nedokážu představit, že budu žít jinde a naopak za město kopu a životem v Ostravě se můžu chlubit i třeba v Praze. Ostrava má špičkovou kulturu, zdravotnictví, školství a i to je to, co tady lidi dokáže udržet. Město má velký potenciál, jen má dle mě málo peněz nebo málo schopných lidí jej využít.
Ve svém pracovním životě ráda přinášíte příklady dobré praxe ze zahraničí. Jak je na tom Ostrava v rámci oblasti rodinné politiky v porovnání se zahraničím?
V mnohém stále zaostáváme. Například Irsko a další země v rámci rodinné politiky platí tzv. komunitní pracovníky, kteří propojují jednotlivé subjekty s městem. Přenáší informace a podněty od komunity k městu nebo městskému obvodu a vytváří tak mezi nimi pomyslný most. Dalším rozdílem jsou participativní aktivity a akce pro veřejnost, primárně pro rodiny. V Ostravě je jich sice dostatek, ale je důležité, aby byla zajištěna jejich návaznost. Nemělo by se jednat jen o jednorázové akce.
V Ostravě žijete už mnoho let. V čem Vám město udělalo, ať už z pohledu osobního nebo pracovního, v posledních letech největší radost?
Z pracovního pohledu musím pochválit spolupráci města a organizací. Vznikla pozice koordinátora rodinné politiky a do pracovních skupin jsou zváni zkušení odborníci a vedoucí příslušných odborů, kteří jsou lidé na svých místech. Téma jako takové dostalo prioritu a příležitost se dlouhodobě rozvíjet, a to je, myslím si, dobře. Ostrava je díky kvalitní koncepci rodinné politiky v této oblasti důležitým hráčem. Doháníme Brno, Olomouc a v mnohém jsme i napřed. Město dokázalo zapojit velké množství subjektů a jsem ráda, že jsme díky tomu na poli rodinné politiky slyšet a vidět.
Těší mě ale také to, že se v Ostravě dělají i relativně malé inovace, které nás přibližují k evropským městům. Krásným příkladem toho, jak by to mělo vypadat, je Futureum v DOV.
Úspěchů jste vyjmenovala hodně. Vnímáte naopak i nějaké nedostatky? V čem Ostrava zařadila zpátečku?
Ostrava nerada přijímá myšlenky ze zahraničí. Městu chybí odvaha přijmout nějakou dobrou praxi a uvést ji zde do života. Přijde mi, že Ostrava je v tomto, hlavně v oblasti rodinné politiky, moc konzervativní. Ideální by bylo pozvat zainteresované osoby na stáž nebo exkurzi do zahraničí, aby se mohli podívat na to, jak to funguje jinde.
Z pohledu rodinné politiky mi obecně schází větší zastoupení rodin, respektive organizací působících v dané oblasti. Vnímám to například v panelových diskuzích i při přípravě dalších koncepčních dokumentů. Uvítala bych větší síťování a propojování napříč odbory, např. aby zástupci rodinné politiky byli zváni na pracovní skupiny v oblasti sportu, protože i to je téma, ke kterému mají co říct. Zapracovat se určitě dá i na propojování jednotlivých organizací v rámci rodinné politiky napříč městem s dalšími významnými aktéry, jako jsou například univerzity.
S Chaloupkou organizujete pravidelně akce pro rodiny. Co je dle Vás možné zlepšit v rámci organizace takových akcí v Ostravě?
Při organizaci akcí pro veřejnost musí fungovat mezi městem, respektive městskými obvody a organizátorem akce, větší spolupráce. Pokud chce městský obvod dělat komunitní akce, měl by mít vlastní vybavení, které udržuje a může ho volně půjčovat organizacím. Městský obvod by měl vytvářet vhodné podmínky – zbytečné komplikace v rámci povolovacích procesů mohou organizátory odradit, a to zejména ty začínající. Za mě by každý obvod měl mít „komunitního pracovníka“, který by dělal prostředníka mezi komunitou, organizacemi a obvodem nebo městem.
Chybí mi také větší ocenění práce organizátorů akcí a obecně lidí působící v rodinné politice. Veřejnost by měla vidět pozitivní příklady toho, že akce a rodinná politika jde dělat a dělají ji obyčejní lidé.
Vy a Vaše organizace jste výmaznými aktéry ve městě. Nyní je období, kdy Ostrava tvoří svůj nový Strategický plán do roku 2030. Sociální oblast a rodinná politika v něm jistě bude mít své místo. Na co však při jeho tvorbě nemáme zapomenout?
Nemůžeme zapomenout na lidi a jak bylo zmíněno, tak na rodinnou politiku. Konkrétně by se mělo pracovat na propojení oblastí života, práce a volného času. Ve městě by měla být svoboda si dělat „co chceme“ ve smyslu možnosti si uspořádat nějakou akci. Město by mělo ještě více podpořit sport pro veřejnost a svobodu v rozhodování pro všechny věkové kategorie, od mladých po seniory. A hlavně, mělo by se cílit na to, ať je Ostrava evropské město a ne, jen jedno z největších měst ČR. Musíme jezdit čerpat inspiraci ze zahraničí, přicházet s novými nápady a postupně je zapracovávat do života ve městě.
