Je kratší pracovní doba tajemstvím zdravějšího a produktivnějšího života? A může méně odpracovaných hodin zefektivnit vaše pracovní nasazení a celkové fungování firmy?
Představte si, že byste dnes z práce odešli o něco dříve. Jak byste se cítili? Nadšení a motivovaní dokončit všechny denní úkoly ještě před odchodem? S vidinou volného odpoledne by vám pravděpodobně šla práce rychleji od ruky. A teď si představte, že z práce odcházíte dříve každý pracovní den!
Dlouhá pracovní doba si vybírá svou daň
Dnešní profesionální svět znovu objevuje organizační principy. Firmy a zaměstnanci stále častěji zjišťují, že tradiční organizační metody nefungují – velké množství zaměstnanců se potýká se syndromem vyhoření nebo s nemocemi souvisejícími se stresem v práci. Nuda je součástí každodenního života zaměstnanců v mnoha firmách. Společnosti proto stále více přemýšlejí o nových způsobech fungování, které jim umožní přizpůsobit se flexibilnějšímu, digitálnímu a otevřenému sociálnímu i ekonomickému kontextu.
Firmy a zaměstnanci tak zkoušejí práci na dálku, delší dovolené nebo pravidelné denní přestávky. Mezi těmito trendy je jeden, který se začíná objevovat čím dál častěji – zkrácení délky pracovní doby.
Proč pracujeme 8 hodin denně, 5 dní v týdnu?
Osmihodinový pracovní den se stal tradičním vzorem pro dělníky během 20. století. Obvykle začínáme pracovat kolem 9 hodin a končíme mezi 17 a 19 hodinou – v závislosti na délce polední přestávky na oběd. Ale proč zrovna osm hodin?
Britský textilní výrobce Robert Owen v roce 1817 přišel s následujícím sloganem: „Osm hodin práce, osm hodin rekreace, osm hodin odpočinku“. Za tímto sloganem, který měl symbolizovat rovnováhu pracovního dne, stála myšlenka vychovat si produktivnější a zdravější zaměstnance. V době, kdy bylo běžné pracovat 12 až 15 hodin 6 dní v týdnu, šlo jistě o změnu k lepšímu. Nicméně doba pokročila.
Kratší pracovní doba jako biologická nutnost
Myšlenka pracovat 8 po sobě jdoucích hodin denně je v naprostém rozporu s tím, jak funguje naše tělo. Lidský organismus není schopen být produktivní po tak dlouhou dobu – zejména kvůli denním biologickým cyklům.
Jakým způsobem naše tělo během dne reaguje, závisí na mnoha faktorech, jako jsou hormony, složení stravy, vystavení dennímu světlu apod. Vědci zkoumající tyto faktory zjistili, že máme velmi specifický biologický rytmus, na základě kterého jsme v určitou denní dobu produktivnější – a to intelektuálně i fyzicky.
Například víme, že lidské tělo má dva vrcholy produktivity za den. První se odehrává uprostřed pozdního rána, neboť se po probuzení mozek postupně aktivuje a před polednem se stává nejaktivnějším. Následuje období mezi 15. a 16. hodinou odpolední, kdy mozek není příliš produktivní. Poté okolo 17-18 hodiny se tělo postupně reaktivuje a dosahuje maxima produktivity na fyzické úrovni.
Stručně řečeno – mozku se lépe přemýšlí v dopoledních hodinách, úkoly vyžadující malou koncentraci je vhodné plnit brzy odpoledne a fyzickou práci později odpoledne. Některé studie naznačují, že vrchol kreativity přichází také večer – a to kolem 21 hodiny.
Při běžné kancelářské práci s pracovní dobou od 9 do 18 hodin a polední přestávkou na oběd od 12 do 13 h jsme tak v naprostém rozporu s naším přirozeným rytmem. Za prvé máme přestávku na jídlo přesně v době, kdy je náš mozek nejaktivnější. Téměř třetinu dne (od 13 do 16 h) pak trávíme prací – tedy v době, kdy je naše tělo nejméně produktivní. Pouze ráno, kdy jsme celkově produktivnější, odpovídá pracovní rutina našemu přirozenému tempu.
Jaká je ideální pracovní doba?
Stále více studií dokazuje, že se člověk může soustředit na intelektuální práci pouze po omezenou dobu! Některé studie zmiňují 50 po sobě jdoucích minut, jiné uvádějí až 1,5 hodiny. Celkově však výsledky ukazují, že za den jsme skutečně intelektuálně produktivní jen asi 6 hodin, a to jen za předpokladu, že si děláme pravidelné přestávky.
Spíše než pracovat každý den dlouhé hodiny se tedy z hlediska produktivity vyplatí kratší pracovní doba naplněná intenzivnějším pracovním nasazením. Než abyste trávili celý den v kanceláři, měli byste pracovní dobu zkrátit, jednotlivé pracovní úkoly prokládat přestávkami a celkově práci více soustředit na ráno a dopoledne.
Chcete být produktivnější, šťastnější a zdravější? Pak je na čase přijmout nový životní styl. Začněte tím, že budete méně času trávit v práci! Svůj work-life balance pak můžete dále rozvíjet například studiem předmětu Management osobního rozvoje, který je nedílnou součástí všech MBA oborů na institutu CEMI.
Zdroj: cemi.cz
