Zlatá 20. léta – od prvního kurtu k organizovanému klubu
Psal se rok 1922, když ve Vítkovicích vznikl první tenisový kurt – nenápadný začátek, který dal základ organizovanému sportovnímu životu v této části Ostravy. Už o pět let později, v roce 1927, byl oficiálně ustaven tenisový klub pod hlavičkou SSK Vítkovice (Sportovní a sokolský klub Vítkovice). Tehdejší nadšenci začali budovat zázemí a komunitu, která vydržela i ty nejtěžší časy. Za sto let prošel klub neuvěřitelným vývojem – přežil války, změny režimů, proměny zázemí i názvů. Přesto si vždy udržel to nejcennější: vášeň pro sport, silné lidské vazby a schopnost adaptace.
Na počátku 20. let minulého století se začíná ve Vítkovicích psát historie tenisu. Podle pamětníků vznikl první kurt a jednoduchá tréninková stěna pravděpodobně už kolem roku 1922 v městských sadech. V létě zde fungovaly tenisové dvorce, v zimě kluziště. Zpočátku si místní sportovní nadšenci upravovali prostor svépomocí.
Už roku 1925 odehrál tým Vítkovic první meziklubové utkání v Místku, které odstartovalo pravidelnou závodní činnost. Následně vznikl tenisový oddíl SSK Vítkovice, u jehož zrodu stál sportovec MUDr. Karel Toman. Už na sklonku téhož roku se ve Vítkovicích konal první turnaj většího rozsahu na Ostravsku, kterého se zúčastnili závodníci celého kraje. Postupně se z něj stal tradiční turnaj, jenž se konal každoročně a vyvinul se v pozdější župní a dnešní krajský přebor jednotlivců.
Období přineslo klubu výrazný rozmach. Velký podíl nesl inženýr Tyc, který od roku 1927 zajišťoval řadu meziklubových utkání a podílel se i na vzniku Moravskoslezské lawn-tenisové župy v roce 1930. Tím byl položen základ organizovaného soutěžního tenisu v moravském kraji. Vítkovice v ní patřily k nejlepším týmům a vyvrcholením předválečné éry se stal titul župního přeborníka z roku 1937. Druhá světová válka však přinesla útlum – dvorce byly poškozeny nebo zabrány a činnost omezena.
30. a 50. léta – soutěžní úspěchy, rozmach a válka
V roce 1946 se tenisový oddíl přestěhoval na stadion, který během války využíval německý sportovní klub DSV Witkowitz – tedy na místo dnešního areálu Ridera Sport. Stadion tehdy nesl název TJ VŽKG (Tělovýchovná jednota Vítkovických železáren Klementa Gottwalda). Klub byl začleněn pod podnik VŽKG a nesl název SK VŽKG – Sportovní klub Vítkovických železáren Klementa Gottwalda.
Díky iniciativě členů a dobrovolným brigádám vedeným Rudolfem Klepáčem a správcem Janem Duzou, vznikly v roce 1949 čtyři nové dvorce pro mládež. Tenisté tehdy odpracovali přes 2200 hodin na výstavbě – závazek ke všesokolskému sletu dokonce překročili o 29 %. Klub plánoval i pět nových žákovských hřišť. Sportovní činnost se rozběhla naplno a tenis se stal součástí širší komunitní aktivity.
50. a 60. léta – práce, obnova a tenis pro všechny
V 60. letech měl každý člen i host odpracovat alespoň 10 hodin ročně při jarní úpravě kurtů. Spadala zde i účast oddílu na akci „Z“ (zvelebení města). Brigádníci budovali odrazovou stěnu, upravovali hlavní dvorec i nová hřiště. Vznikal klub, kde se potkával sport s občanským duchem.
70. a 80. léta – sportovní úspěchy, komunita a výstavba haly
Družstvo TJ VŽKG dosáhlo významných vítězství – například výhrou 13:4 nad Baníkem Ostrava si zajistilo postup ve II. lize. Výraznou osobností byla Ing. Švendová, která kromě očekávaných bodů překvapila vítězstvím i nad silnější soupeřkou. Klub se v té době těšil silné členské základně a rostoucí sportovní úrovni.
Silnou stránkou klubu byl také komunitní a společenský život. Konaly se pravidelné výjezdy – například do Maďarska (Red Hazel) – a rozvíjely se přátelské vztahy mezi oddíly. Klub fungoval jako přirozené centrum volného času, kde děti i dospělí trávili podstatnou část dne a vytvářeli si trvalé vzpomínky.
Právě v 80. letech byla v areálu brigádnicky postavena první pevná tenisová hala v kraji, která vznikla za aktivní účasti členů oddílu i rodičů žáků. Hala byla součástí širšího sportovního areálu a nabízela profesionální podmínky pro trénink i soutěže. Dodnes je unikátní díky nadstandardní výšce stropu a speciálnímu odpruženému povrchu na dřevěném roštu, který výrazně šetří klouby hráčů a patří k nejlepším v celé České republice.
Rok 1985 byl pro klub výjimečný – vítkovický tenis slavil 60 let – a zároveň se konala i Velká cena veteránů, které se zúčastnilo 171 hráčů z celé republiky. Turnaj se stal jednou z nejlépe hodnocených akcí sezóny.
Vítkovický klub byl tehdy považován za druhý největší v Ostravě po TJ NHKG a stabilně působil ve druhé tenisové lize. Pravidelně pořádal celou řadu turnajů – některé z nich se s úspěchem konají dodnes. Z této éry pochází i významní hráči: Pavel Moravec, Radovan Světlík, mistr republiky ve čtyřhře a hráč okruhu ATP, nebo Pavel Šnobel, čtyřnásobný mistr ČR ve dvouhře a účastník turnajů ATP.
90. léta – tenis pro veřejnost a neregistrované hráče
Po roce 1989 se mění nejen politické poměry, ale i charakter klubového dění. Do popředí se dostává otevřenost a podpora amatérského sportu. Symbolem této éry se stal Kubíčkův memoriál – turnaj pro neregistrované hráče, kde bodovali například bývalí hokejisté Prorok a Metelka. Klub se tak přirozeně přiblížil široké veřejnosti a upevnil svou komunitní roli.
Vítkovický klub se prosadil i na profesionální scéně – v roce 1996 se mu podařil návrat do I. ligy a v letech 1994–1998 se podílel na organizaci prestižního turnaje ATP Tour IPB Czech Indoor Cup, díky němuž do Ostravy zavítaly tenisové legendy jako Andre Agassi, Pete Sampras, Goran Ivanišević či Petr Korda.
Současnost – moderní sportovní centrum evropského formátu
Vítkovický tenisový klub, od roku 2016 známý pod názvem SK Vítkovice 1926 – Ridera, z. s., není jen kronikou výsledků. Je především příběhem lidí, kteří mu věnovali čas, energii a srdce.
Jeho domovem je dnes moderní areál Ridera Sport – centrum, které propojuje špičkové sportovní podmínky s komunitní energií. Od roku 2020 se zde připravují nejen domácí talenty, ale i světové hvězdy, které našly v Ostravě zázemí během turnaje WTA J&T Banka Ostrava Open. Ne náhodou zde trénovaly hráčky jako Iga Świątek, Karolína Plíšková, Victoria Azarenka, Aryna Sabalenka, Cori Gauff a Karolína Muchová.
Areál se postupně rozrostl v multifunkční prostor s tenisovými a badmintonovými ligami, fitness centrem, moderním wellness, bazénem, golfovým zázemím (indoor), trampolínovou halou Sport Jump Aréna a zázemím pro příměstské tábory, tréninková soustředění i společenské akce. Klub zůstává věrný své tradici výchovy mladých sportovců – prostřednictvím středisek TSM a NTA nabízí cestu, která spojuje sportovní růst s osobnostním vývojem.
Nabízí tak nejen špičkové zázemí, ale i osvědčenou cestu pro mladé talenty. A právě tato kombinace tradice, lidského nasazení a sportovní vášně je jeho největším vítězstvím.
Zdroj: Speciální vydání magazínu POSITIV Business & Style RIDERA SPORT
