Když před třinácti lety nastoupil do čela Janáčkovy filharmonie Ostrava (JFO), byl to podle jeho slov pro vedení města odvážný krok. Dnes Mgr. Jan Žemla dokazuje, že risk se vyplatil. Pod jeho vedením se instituce vyprofilovala jako respektovaná značka na mezinárodní scéně a stabilní kulturní hráč. Nově bude od září řídit i Mezinárodní hudební festival (MHF) Leoše Janáčka a buduje propojený celek s JFO a koncertním sálem. O výzvách s tím spjatých, cestě na vrchol i přístupu k mladému publiku jsme hovořili s mužem, který dokáže spojit umění s manažerskou precizností.
Cesta Jana Žemly k vedení Janáčkovy filharmonie
Jaká byla vaše cesta k vedení Janáčkovy filharmonie? Co považujete za klíčové momenty své profesní dráhy?
Před tím, než jsem se stal ředitelem JFO, jsem působil v managementu Filharmonie Brno. To byl také jeden z klíčových momentů mé kariéry. Byl to tým, kde panovala výjimečná souhra profesních a lidských faktorů, a pro mne to bylo takříkajíc určující. Ve chvíli, kdy se ředitel David Mareček přesunul do Prahy a stal se generálním ředitelem České filharmonie, i já jsem cítil nutnost posunout se dál. V tu chvíli se objevila příležitost, které jsem využil a doteď nelituji. Přihlásil jsem se do výběrového řízení na ředitele Janáčkovy filharmonie a zvítězil. Myslím, že pro tehdejší vedení města to byl do jisté míry riskantní krok – byl jsem mladý a neměl na Ostravu prakticky žádnou vazbu. Nakonec se tento fakt ukázal jako určitá výhoda. Aktuálně působím na této pozici již třináctým rokem, snad to tedy byla pro město Ostravu správná volba.
„Důležité je neustrnout, nestagnovat, nezastavit se. Mít ambici a energii na to neustále se zejména umělecky posunovat dál.“
Co považujete za největší úspěchy filharmonie za dobu, co ji vedete?
Mojí ambicí byla institucionální stabilizace, posílení značky JFO na mezinárodní scéně a zejména zkvalitnění produkce na domácí půdě. Samozřejmě jsem věděl, že to vše je řekněme běh na dlouhou trať. Ale všechny tyto faktory se podařilo naplnit a nadále v tom pokračovat. Za největší úspěch ovšem považuji naše skvělé a početné publikum v Ostravě. Lidé na nás prostě chodí, což je důkazem toho, že veškerá naše práce má smysl. Druhým zásadním milníkem je pro mne to, že se za mého působení podařilo prosadit stavbu koncertního sálu. To považuji za malý zázrak.
Jaké jsou vaše hlavní cíle a vize pro další roky – a co je pro vás v této fázi největší výzvou?
Důležité je neustrnout, nestagnovat, nezastavit se. Mít ambici a energii na to neustále se zejména umělecky posunovat dál. Přitom si uvědomuji, že jsme za těch třináct let urazili s JFO dlouhou cestu a dosáhli nemalých úspěchů. Nicméně já k tomu všemu přistupuji tak, jako bych byl stále na začátku a přemýšlím o tom, co by se dalo ze současné situace dále vytěžit, kam se dále posunout. V tuto chvíli věnujeme nemalou energii projektu koncertního sálu, což je stále tou největší ambicí. A v blízké době mě čeká vedení Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka, kde se očekává, že i zde se náš přístup výrazně projeví. To vše spojuje moje potřeba kultivovat prostředí, ve kterém působím, přinášet kvalitní projekty a obohacovat tak život obyvatel Ostravy.
Podle čeho volíte repertoár? Jak balancujete mezi klasickými díly a novými nebo experimentálními projekty?
Metodika výběru repertoáru se nedá úplně jednoduše popsat. Kritérií je mnoho – musíte brát v úvahu vkus a možnosti publika, kterému chci zároveň připravovat neustálé výzvy. Beru v úvahu přednosti našeho orchestru, pečlivě vybíráme hostující umělce, hodnotíme, ve kterém repertoáru vynikají, a i tento fakt se snažíme v programu zohlednit. Samozřejmě přiznávám, že mou osobní preferencí jsou spíše méně tradiční či úplně nové projekty. Ty samozřejmě musíte vyvážit klasickým repertoárem, který je bez diskuse kvalitní a prověřený časem. V případě repertoárových skladeb ovšem usiluji o to, aby jejich provedení bylo exkluzivní. Tedy vyhledáváme takové interprety, kteří mají k těmto známým dílům co říct, hledají nové přístupy. Pak to není nuda. A samozřejmě máme jasně definováno několik cílových skupin podle věku či žánrových preferencí a i těm se snažíme program a také propagaci jednotlivých cyklů přizpůsobit.
Spolupracujete s různými dirigenty a sólisty z celého světa. Co je při této spolupráci nejdůležitější, aby byla úspěšná?
Tuto otázku jsem otevřel již výše. Důležité je, aby měl hostující umělec k danému dílu co říct, aby inspiroval a tím náš orchestr také posunul dále. Existují samozřejmě určitá objektivní kritéria, která se snažíme dodržovat. Obecně lze říci, že jsme se dostali na vysokou mezinárodní úroveň, ze které nehodlám slevit. Je prakticky nemožné, aby se do naší sezony dostal průměrný umělec. To se prostě neděje. Naopak, stále častěji slýchám otázku – jak jste takového umělce proboha dostali do Ostravy?
Snažíte se filharmonii přiblížit i mladším generacím. Co podle vás dnes mladé lidi k vážné hudbě přitahuje – a co jim může nabídnout?
Důležité je zbořit klišé, která jsou v naší branži jaksi zažitá. Prostě se snažíme vžít do kůže mladého posluchače, přemýšlíme o tom, co ho může bavit, jak ho zaujmout a tomu přizpůsobit všechny prostředky, které máme k dispozici. Nesmí to být nuda. Snažíme se vysvětlit, že hudba má být běžnou součástí našich životů, že to není něco, co se vznáší v nedosažitelných sférách. Zároveň věřím, že mladší lidé jsou věcem otevření. A pokud je správně oslovíte a následně nezklamete produktem, který uslyší, máte nového posluchače.
Moderní technologie v Janáčkově filharmonii
Využívá Janáčkova filharmonie moderní technologie – například pro streamování koncertů, nahrávání, nebo digitální komunikaci s publikem?
Nové technologie se snažíme využít zejména v marketingu a propagaci naší činnosti. Jinak naší absolutní předností je právě ten živý a nepřenositelný zážitek z hudby. V tom spočívá naše exkluzivita. Pokud proženete hudbu přes jakékoli digitální médium, to kouzlo se poněkud vytrácí. Samozřejmě v době covidu jsme jako každý využívali online platformy pro prezentaci vlastní činnosti, ale naštěstí jsme se mohli vrátit na normální pódium. Nicméně důležitou součástí naší činnosti je nahrávání hudby pro různé partnery a tam využíváme speciální nahrávací technologie a zařízení.
„Pokud bych nebyl sám přesvědčen o tom, co dělám, nemohu strhnout ostatní.“
Máte v plánu nějaké technologické inovace, které by mohly proměnit zážitek z koncertů nebo provoz orchestru?
Hovoříme-li o našem dočasném působišti ve Vesmíru, ano. Nenazval bych to zrovna technologickou inovací – prostě jsme se rozhodli pro příští sezonu rozšířit pódium, abychom nebyli při tvoření našeho programu limitováni prostorem. Umožní nám to vrátit se k interpretaci větších symfonických děl. To považuji v tuto chvíli za zásadní. S otevřením koncertního sálu se nám otevře nový svět.
Styl vedení a role lídra v kulturní instituci
Jaký styl vedení je vám blízký? Co podle vás dělá dobrého lídra v kulturní instituci?
Asi nedokážu úplně charakterizovat, jaký styl vedení je mi blízký. V instituci našeho typu, tedy zejména při práci s umělci, musíte být demokratiční a autoritativní zároveň. Musíte být přesvědčiví, věřit své věci, mít vizi. Pokud bych nebyl sám přesvědčen o tom, co dělám, nemohu strhnout ostatní, to je logické. Dále tato práce vyžaduje vzdělání v hudebním oboru, což vám dává určitou přesvědčivost v argumentaci při jednání v umělecko-provozních otázkách. A pak je důležité toto umělecké vzdělání propojit se schopností prakticky uvažovat, orientovat se v ekonomice, člověk musí být schopen často veřejně vystupovat, důstojně reprezentovat instituci a také být obchodně zdatný. Je toho spousta, nejdůležitější je asi ono přesvědčení, kterému přizpůsobíte vše ostatní.
Volný čas
Máte při pracovním nasazení čas i sám pro sebe? Jak dobíjíte energii?
Času mi příliš nezbývá – pokud pracujete v umělecké oblasti, stává se práce velmi osobní záležitostí. Jednoduše řečeno, je to rodina a sport. Nabít mě dokáže radost mých dětí a sportem se mi většinou daří udržovat určitou svěžest fyzickou i duševní.
Chodíte si sám někdy „jen tak“ poslechnout koncert – bez pracovní role? Co vás dokáže opravdu pohltit?
Ano, chodím a dokážu si to občas i užít. Nicméně mám určitý problém – slyšel jsem už tolik koncertů a tolik hudby, že automaticky přepínám k analytickému přístupu. Hodnotím, co se podařilo, co ne, srovnávám to s předchozími zkušenostmi. Ve chvíli, kdy se tato analýza samovolně vypne, jsem pohlcen. Musí jít o představení, které je naprosto dokonalé, kde se potkají všechny možné faktory – vynikající interpretace, originalita hudebního pojetí, akustika atd.
Nová role v čele Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka
Byl jste vybrán jako nový ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Co pro vás tato příležitost znamená a jak ji plánujete skloubit s vedením filharmonie?
Můj aktuální pocit je zejména zodpovědnost a respekt vůči festivalu. Znamená to pro mne samozřejmě nový impuls, časovou investici. Skloubit vedení festivalu s vedením filharmonie bylo základem mé koncepce, cílem je postupně vytvořit silnou alianci „Koncertní sál – Janáčkova filharmonie Ostrava – MHF Leoše Janáčka“. Je to obrovská příležitost vybudovat opravdu silnou instituci s ještě výraznějším mezinárodním přesahem než mají nyní jednotlivé instituce. Vzhledem k tomu, že se jedná o subjekty s podobným programovým obsahem a já mám v branži určité zkušenosti, pouštím se do něčeho, co mi je blízké a vím přesně, co mám dělat. Svoje dosavadní zkušenosti tedy mohu zúročit, protože nevstupuji na neznámou půdu.
Děkuji za rozhovor.
Rozhovor s Janem Žemlou naleznete ve speciálu POSITIV Man ZDE.
