Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o jednotném mzdovém hlášení zaměstnavatelů a spolu s ním i úpravy daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Svaz průmyslu a dopravy ČR, který se tématu dlouhodobě věnuje a inicioval konkrétní návrhy změn, vnímá přijatý návrh jako pozitivní krok vpřed.
„Podpora výzkumu a vývoje je pro nás dlouhodobě důležitá, protože naše členské firmy disponují velkým inovačním potenciálem. K jeho většímu využití je nezbytné nadále zlepšovat inovační prostředí v ČR. Zatraktivnění odpočtů na výzkum a vývoj bylo naší prioritou, a proto jsme rádi, že vláda tímto návrhem vysílá pozitivní signál. Dále bude potřeba nastavit systém čerpání těchto odpočtů tak, aby byl pro firmy jasný a předvídatelný,“ uvádí Martin Jahn, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu již loni představil 13 konkrétních opatření, schválená novela je kompromisem. Součástí schválených změn je například:
- navýšení sazby na 150 % pro výdaje na výzkum a vývoj do 50 milionů Kč,nad tento limit 100 %
- prodloužení doby pro uplatnění odpočtů ze 3 na 5 let
- zjednodušení dokumentace
Zatímco v roce 2015 využívalo odpočty přes 1 300 podniků, v roce 2023 jejich počet klesl na pouhých 731. Schválené změny by mohly přispět ke zvrácení tohoto negativního trendu. Jedná se o standardní nástroj, který je ve vyspělých zemích v posledních letech rozšiřován.
Odpočty v datech
- V roce 2023 odpočet využilo 731 soukromých firem
- oproti rekordnímu roku 2015 s hodnotou 1 306 firem je to 56 %
- v roce 2015 využila tuto podporu více než polovina soukromých firem provádějících výzkum a vývoj → v roce 2023 to byla již jen čtvrtina
- Daňové odpočty na VaV umožňovalo v roce 2024 v EU 24 z 27 států a 34 zemí OECD z 38
- Ve srovnání například s Rakouskem v poměru k HDP je využíván daňový odpočet v ČR 4× méně
- Podpora se v posledních letech rozšířila v Polsku, Německu, Finsku, Estonsku
- Vizí SP ČR do roku 2029 je, aby odpočty využívalo 3 000 firem
Co na odpočty říkají firmy, čeho se bojí
- Systém pro některé firmy vytváří nejistotu a obavy (zejména pro malé a střední firmy), především při nejasných požadavcích u kontrol a v důsledku některých případů přístupu finanční správy. Pro firmy pak výše podpory není adekvátní v porovnání s náklady a riziky.
Zjednodušení povinných hlášení zaměstnavatelů
Poslaneckou sněmovnou schválený zákon o JMHZ je klíčový zákon, který položí základ pro to, aby mohl být podstatně zjednodušen systém povinných hlášení zaměstnavatelů vůči státní správě, konkrétně v první vlně vůči ÚP, MPSV, ČSSZ, Finanční správě a Statistickému úřadu.
Svazu průmyslu záleží na tom, aby systém JMHZ přinesl zejména zjednodušení a snížení administrativy pro zaměstnavatele. Ve spolupráci s členskými firmami usiluje o to, aby procesy v rámci JMHZ byly uživatelsky přívětivé, funkční a naplnily cíl. Stále však apeluje zejména na potřebu důkladného „odpilotování“ tohoto nově zaváděného systému a na to, aby v praxi zavedená technická řešení digitálního přenosu dat v rámci JMHZ byla pro zaměstnavatele uživatelsky přívětivá, včetně nově navrhovaných řešení a změn (např. zkrácení lhůty pro hlášení zaměstnance).
Zdroj TZ SP ČR
