Evropský týden mozku upozorňuje na nejčastější neurologická onemocnění a jejich příčiny, vliv stresu na mozek i nejnovější poznatky v neurologickém výzkumu. Mezi nejčastější neurologická onemocnění patří cévní mozková příhoda, Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba. Jak přibližuje primář neurologického oddělení Nemocnice AGEL Nový Jičín Vladimír Dobiaš, pokroky v genetickém výzkumu, umělá inteligence i laboratorně pěstované mozkové organoidy přinášejí nové možnosti v diagnostice i léčbě.
Nejčastější neurologická onemocnění: cévní mozková příhoda, Alzheimer a Parkinson
Mezi nejčastější neurologické poruchy patří cévní mozková příhoda. Jedná se o náhlé přerušení přívodu krve do mozku, což může vést k poškození mozkové tkáně. Hlavními příčinami jsou vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka a vysoký cholesterol. „Na druhém místě je Alzheimerova choroba. Toto neurodegenerativní onemocnění způsobuje postupnou ztrátu paměti a dalších kognitivních funkcí. Hlavními příčinami jsou genetické faktory, věk a životní styl. Třetí je Parkinsonova choroba, onemocnění postihuje nervový systém a způsobuje třes, ztuhlost a problémy s pohybem. Hlavními příčinami jsou genetické faktory a vyšší věk,“ vysvětluje primář neurologického oddělení Nemocnice AGEL Nový Jičín Vladimír Dobiaš.
Jak genetika a umělá inteligence pomáhají v diagnostice a léčbě
V posledních letech dochází v neurologii k významnému posunu díky novým metodám výzkumu. „Významné jsou genetické objevy v oblasti Alzheimerovy choroby – vědci identifikovali 16 nových genů spojených s rizikem této nemoci, což by mohlo přispět k hlubšímu porozumění jejím mechanismům a k vývoji inovativních léčebných postupů,“ uvádí primář a doplňuje, že významnou roli v neurologii hraje také využití umělé inteligence (AI). Nové modely AI dokážou měřit rychlost stárnutí mozku, což by mohlo být užitečné pro prevenci a léčbu kognitivního úpadku. „Musím zmínit také laboratorně pěstované mozkové organoidy. Výzkumníci vyvinuli nové metody pro vytváření mozkových organoidů bez použití živočišných buněk, což by mohlo zlepšit výzkum neurodegenerativních onemocnění,“ přibližuje MUDr. Dobiaš.
Vliv stresu na mozek
Dlouhodobý stres představuje pro mozek velkou zátěž. Zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu může negativně ovlivnit strukturu a funkci mozku, snížit schopnost regenerace neuronů a ovlivnit neuroplasticitu – tedy schopnost mozku přizpůsobovat se novým podnětům. Chronický stres může přispět k rozvoji úzkostných a depresivních poruch. Stres může také zhoršit příznaky již existujících duševních onemocnění. „Platí, že ve zdravém těle, je zdravý duch, a tedy dostatek pohybu, duševní aktivita, udržení zdravé tělesné hmotnosti a zdravá strava hrají zásadní roli v ochraně mozku před negativními vlivy stresu,“ říká MUDr. Vladimír Dobiaš.
zdroj: TZ Nemocnice AGEL Nový Jičín
