Tento absolvent 1st International School of Ostrava věří, že klíčovými ingrediencemi k úspěchu jsou odhodlání, otevřenost novým zkušenostem a neustálá touha se ptát. Překonávání vlastních hranic a snaha učit se z každé příležitosti ho přivedly k všestrannosti, flexibilitě a hlubšímu pochopení souvislostí. V současné době studuje na Grenoble Ecole de Management.
Jste absolventem 1st International School of Ostrava. Jak vás tato škola připravila na studium v zahraničí?
Vždycky jsem měl potřebu dělat v životě všechno nad rámec očekávání a právě z tohoto důvodu jsem se rozhodl pro studium šestiletého gymnázia. Nejprve má cesta směřovala na gymnázium do Valašského Meziříčí, kde jsem si ovšem během dvou let studia uvědomil, že učení by nemělo být pouze formou psaní zápisů a následně testů a písemek. Začal jsem proto hledat alternativu a po navštívení několika mezinárodních gymnázií po celé České republice byla 1st International School of Ostrava jasnou volbou. Dodnes považuji toto rozhodnutí za jedno z nejzásadnějších v mém životě. Samotná příprava na studium v zahraničí, kterou jsme měli s mými spolužáky opravdu skvělou, se skládá hned z několika faktorů, počínaje aktivním a kreativním přístupem ze strany učitelů, přes motivaci k angažování se v mimoškolních aktivitách až po budování zájmu o dění ve světě. Kdybych měl vyzdvihnout tři dovednosti, které mi tato škola dala, byly by to rozhodně naslouchání, sebedůvěra a efektivní komunikace.
Proč jste se rozhodl studovat ve Francii na Grenoble Ecole de Management? Co vás na této škole nejvíce přitahovalo?
Dostal jsem se na více vysokých škol v Evropě i v Česku, primárně s ekonomickým zaměřením, ale nakonec zvítězila Grenoble Ecole de Management především z důvodu nejzajímavější náplně celého programu a studia, ale musím se přiznat, že poloha Grenoble na samém úpatí Alp mi byla už od začátku také velmi sympatická a sehrála svou významnou roli v rozhodování.
Jak se liší studium ve Francii od studia v České republice? Jaké byly hlavní výzvy při přechodu na zahraniční univerzitu?
Z mého pohledu jsme na 1st International School of Ostrava měli možnost – také díky programu International Baccalaureate – zažívat mezinárodní výuku už během studia na střední škole, tudíž pro mne nebyla změna až tak signifikantní. Myslím si však, že ten nejvýraznější rozdíl je v přístupu k samotné výuce. V českém školství se stále klade přílišný důraz na teorii, i když se to v posledních letech výrazně zlepšuje, ale například v programu, který studuji, je už od prvního ročníku vyhrazen čas na povinnou stáž, kterou musí každý student absolvovat, a to v celkové délce 8 měsíců, které si rozloží během celého studia. Porovnám-li to s mými vrstevníky, kteří studují v České republice, není vůbec zvykem, aby je univerzity motivovaly či jim dokonce vyhrazovaly časový prostor na absolvování stáže v nějaké firmě z praxe.
Jak jste se zmínil, během Vašeho programu máte odbornou stáž, vy ji v současné době absolvujete v Kopřivnici na finančním oddělení TATRA TRUCKS a.s. Můžete nám přiblížit vaši roli? Jaké projekty máte možnost během své stáže řešit?
Na podzim minulého roku jsme měli první workshop, během něhož nám sdělili veškeré informace ohledně naší stáže, kterou jsme si museli zařídit sami. Už v říjnu jsem neváhal a začal rozesílat emaily s dotazy na možnost absolvování stáže v nejrůznějších průmyslových firmách. Po absolvování několika pohovorů jsem dostal kladnou odpověď od většiny z nich, ale TATRA TRUCKS a.s. v Kopřivnici nakonec zvítězila. Během této stáže na ekonomickém oddělení jsem už stihl pochopit, jak vlastně takové finanční oddělení funguje, jak důležité je mít systematickou komunikaci mezi výrobou, nákupním, účetním a IT oddělením a co všechno vlastně musí bezchybně proběhnout, aby z továrny na konci mohl vyjet ten krásný a spolehlivý stroj, který bude sloužit novému majiteli, nebo třeba naší zemi v řadách Armády České republiky.
Finance jsou z mého pohledu krví každé společnosti a úkolem finančního oddělení je zajistit, aby správně proudily a vytvářely prostor pro růst celé společnosti.
V současné době mám například příležitost vytvářet analýzu o výhodnosti skupinové registrace k DPH.
Proč zrovna průmysl a Tatra? Je to splnění dětského snu?
Myslím si, že každý kluk byl v dětství fascinován obrovskými náklaďáky, které se tady v Kopřivnici vyrábí, a já jsem nebyl výjimkou. Zájem o průmysl ve mně probudil už můj dědeček, se kterým jsme měli, i díky zájmu o stavebnictví, k Tatrovce oba velmi blízko, a proto byla automobilka Tatra po mém úspěšném přijímacím pohovoru jasná volba. I přes mé zaměření na ekonomii a obchod mám opravdu moc rád, když člověk může pozorovat, jaký proces stojí za konkrétním výrobkem. V případě Tatry to opravdu není jen o tom sedět v kanceláři a znát jednotlivé komponenty pouze z účetních řádků, ale spíše o tom zajít si do výroby a pokaždé zažívat fascinaci nad tím, co všechno se odehrává v tomto rozlehlém průmyslovém areálu. Pamatuji si, když se mě během pohovoru finanční ředitel Tatry Ing. Daniel Bekeš zeptal, proč právě Tatra, má odpověď byla, že bych chtěl najít spojení financí a ekonomie s průmyslem, a pokud bych mohl pomyslně nastartovat svou kariéru ve společnosti, která je na českém trhu již 174 let a vybudovala si pověst nejen v Česku, ale po celém světě, bral bych to jako velkou výzvu, ale zároveň jako zodpovědnost s úctou k tradici.
Jaké dovednosti a znalosti jste si ze svého studia přenesl do praxe během vaší stáže?
Těchto dovedností je spousta, určitě se nejedná jen o účetní znalosti, komunikaci a prezentování, ale i například jazyk je mi obrovskou výhodou. Přestože je Tatra ryze česká společnost, má podíly i ve firmách v zahraničí, například v Indii, tyto účetní rozvahy a závěrky jsou pak v angličtině a v takových případech je mi znalost účetních pojmů i v angličtině velmi užitečná. Ve škole jsme však měli během dvou prvních semestrů spoustu předmětů, které se často už automaticky promítají do každodenní práce a řešení problémů, ať už je to obchodní právo, efektivní komunikace či IT dovednosti.
Jaké jsou vaše kariérní cíle po dokončení studia? Plánujete po ukončení studia zůstat ve Francii, vrátit se do České republiky, nebo pracovat v nějaké jiné zemi? Proč?
Od mládí se ve mně vždy praly dvě kariérní cesty, jedna se ubírala směrem práva a ta druhá směrem financí a ekonomie, ovšem nyní také díky stáži v Tatře mohu s klidným srdcem říci, že jsem se vydal tím správným směrem. Nejraději bych do budoucna skloubil kariéru v managementu nějaké průmyslové firmy s vedením své vlastní firmy, kterou jsem před rokem založil. Tato firma se specializuje na výrobu a montáž, konkrétně hliníkových doplňků k rodinným domům, od pergol přes ploty až po zimní zahrady, tedy ať už se vydám jakoukoliv cestou, čeká mě mé vysněné propojení financí, managementu a průmyslu. Co se týče země, kde bych se rád v budoucnu kariérně pohyboval nebo dokonce usadil, je zde opět možností spousta. Člověk se během pobytu v zahraničí neustále vyvíjí a já osobně se cítím v cizí zemi téměř vždy spokojeně. V cizí zemi je stále co objevovat – kulturní zvyky, krásná místa ve městech i v přírodě, nebo třeba ochutnávat tradiční pokrmy s novými místními přáteli. Ovšem z pohledu budoucnosti si myslím, že to Francie nebude. Jsem velký milovník Itálie, a tak bych se vůbec nedivil, kdyby moje cesta směřovala právě tam. Už teď jednám s některými firmami o možnosti stáže během příštího roku na severu Itálie. Nakonec si však stejně myslím, že mé srdce po určitém čase v zahraničí zůstane věrné mému rodnému Valašsku.
Co byste doporučil studentům, kteří mají zájem o studium v zahraničí?
Nebát se. Znám spoustu lidí, kteří se zkrátka jen obávají, co je v cizí zemi čeká, ale ve většině případů se jedná pouze o strach z neznámého a tito lidé si tak nechávají uniknout obrovskou příležitost. Nemusí to být hned celé bakalářské studium v zahraničí, ale určitě bych všem moc doporučil využít alespoň nabídky programu Erasmus+, máme například v Grenoble českou skupinu, kde jsou jak stálí studenti, tak studenti z programu Erasmus a pravidelně se setkáváme. Z těch praktických rad bych pak určitě doporučil studovat cizí jazyky, tedy minimálně angličtinu, protože tou se dnes člověk domluví už opravdu všude, i ve Francii (smích). Poté bych doporučil mít spoustu mimoškolních aktivit, protože to je přesně to, co tyto studenty odliší od ostatních a dnes už to opravdu není jen o skvělých známkách – často je zkušenost mimo školní lavici mnohem cennější. V neposlední řadě, pokud si chce člověk výrazně zvýšit pravděpodobnost přijetí, doporučil bych vystudovat stejně tak jako já a mí spolužáci IB Diploma Program. Nejde jen o samotný certifikát, ale také o průběh studia, které se velmi podobá tomu vysokoškolskému, jak potřebnou disciplínou, tak také obsahem.
Jak trávíte svůj volný čas a jak se vám daří vybalancovat pracovní a osobní život?
Jsem sportovec tělem i duší, o čemž koneckonců svědčí také mé rozhodnutí pro studium na úpatí francouzských Alp. Navíc tam mám obrovské štěstí na kamarády, protože jsou s nadsázkou stejní blázni do sportování v horách, jako já. Každou volnou chvíli trávím buď na lyžích, protože pozice města Grenoble nabízí možnost lyžování od druhé půlky listopadu až do poloviny dubna, po zbytek roku pak obouvám pohorky a toulám se horskými masivy za doprovodu kamzíků a svišťů. Doma na Valašsku tomu pak není jinak, i přesto, že jsou tu hory o poznání nižší. Tady však většinou trávím čas v sedle horského kola nebo cestováním s kamarády. Celé léto mi pak zabere organizace mého vlastního festivalu s názvem Veselá Fest, který jsem se svým týmem vybudoval během pěti let z návštěvnosti 150 lidí během první roku až na celkových 1 200 v roce 2023. Jsem velmi aktivní člověk, takže doma se příliš nezdržím, snažím se spíše stále hledat cesty, jak zapsat každý den do kalendáře tak, aby se počítal a aby bylo na co vzpomínat.
Věřím, že klíčovými ingrediencemi k úspěchu jsou odhodlání, otevřenost novým zkušenostem a neustálá touha se ptát. Překonávání vlastních hranic a snaha učit se z každé příležitosti mě přivedly k všestrannosti, flexibilitě a hlubšímu pochopení souvislostí, což mě připravilo na neustále se vyvíjející kariéru.
Honzo, děkujeme Vám za rozhovor.
Text: Petra Helebrantová
Foto: archiv Jana Fridricha
Celý článek včetně anglického překladu naleznete v magazínu Positiv Business & Style ZDE.
You can find the full article in Positiv Business & Style magazine HERE.
