Epidemie srdečního selhání se nevyhýbá ani severovýchodu. Stejně jako v ostatních částech Česka, i v Moravskoslezském kraji každoročně přibývají stovky pacientů se srdečním selháním. Hlavní příčinou je podle lékařů hlavně stárnutí populace. Svou roli ale hraje i v kraji častější nezdravý životní styl a nedostatečné povědomí o rizicích spojených s nemocemi srdce. Experti však upozorňují na další problém – kromě rostoucího počtu pacientů se v regionu nedostává ambulancí kardiologů, zvlášť v odlehlých oblastech. Po propuštění pacienta z nemocnice je přitom navazující péče specialisty naprosto klíčová.
Lékaři odhadují, že v Moravskoslezském kraji nyní žije přibližně 40 000 pacientů se srdečním selháním, každoročně pak stovky dalších přibývají. „Nárůst případů srdečního selhání začíná být významný medicínský problém. Statistiky ukazují, že polovina pacientů s touto diagnózou zemře do pěti let. Prognóza selhání srdce, zvlášť u pokročilejších stadií, je podobně závažná jako u některých typů zhoubných nádorů,“ říká prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC., FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava. Právě v ní ještě v roce 2019 ošetřili 1 766 pacientů se srdečním selháním, za rok 2023 už to bylo přes 2 300 pacientů. Příčinu nárůstu případů lékaři vidí zejména v obecném stárnutí populace, ale také nezdravém životním stylu a s ním spojenou obezitou, kouřením nebo konzumací alkoholu.
Na situaci v Moravskoslezském kraji se podepisuje fakt, že patří mezi chudší oblasti České republiky. „Nižší socioekonomický status obyvatel se pak projevuje v obecně nižší osvětě ohledně zdraví srdce, příznaků jeho selhání nebo rizik, které s sebou tato choroba nese. U chudší části populace tak často vázne spolupráce mezi lékařem a pacientem, který si neuvědomuje možnou příčinu svého stavu a nevyhledá včas odbornou pomoc,“ říká MUDr. Jiří Pudich, kardiolog Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava a ambulantní kardiolog působící na Opavsku a Ostravsku. Pro region je podle něj také typický vyšší výskyt pacientů s plicními chorobami, jako je chronická obstrukční plicní nemoc, která zvyšuje riziko srdečního selhání a zhoršuje jeho průběh. Jako velký problém se ve světle nárůstu případů srdečního selhání podle expertů jeví i počty kardiologických ambulancí v regionu. „V samotné Ostravě je hustota kardiologických ambulancí dostatečná a podobně vysoká jako v Brně nebo Praze. Problém je ale v odlehlejších oblastech, jako je například Jesenicko nebo Bruntálsko. Je ale snaha i tyto oblasti dostatečně zasíťovat tak, aby byla pro pacienty péče dostupná,“ říká MUDr. Marie Lazárová, Ph.D., ambulantní kardioložka z Rýmařova a specialistka na srdeční selhání ve FN Ostrava. To je podle ní extrémně důležité zvlášť u pacientů se srdečním selháním, které zrovna propustili z nemocnice. Správně by se totiž měli nejpozději do dvou týdnů po propuštění dostat do péče ambulantního kardiologa. „V této fázi je pro pacienta klíčové správně nastavit a kontrolovat další terapii. Ve chvíli, kdy se to nestane, mu hrozí velké riziko opětovného selhání, zhoršení stavu nebo i smrti. Správně vedená moderní léčba jej naopak od další hospitalizace a komplikací může ochránit,“ popisuje MUDr. Lazárová.
Nárůst případů však podle lékařů bude do budoucna činit potíže celému zdravotnickému systému, Moravskoslezský kraj nevyjímaje. „Narážíme na to, že máme nedostatek jak lékařů, tak sester. Péče o nemocné s pokročilým srdečním selháním je nesmírně časově náročná a její potřeba se bude jen prohlubovat,“ upozorňuje MUDr. Pudich a dodává: „Důležitá je ale i spolupráce samotných pacientů. Vzniku nebo zhoršení onemocnění srdce by se měli snažit předejít úpravou životního stylu nebo pravidelnými preventivními prohlídkami u praktického lékaře. Ten může u pacienta, který si stěžuje na dušnost, otoky nohou a únavu, provést jednoduchý krevní test a při podezření na srdeční selhání jej odeslat ke kardiologovi.“
O srdečním selhání
Při srdečním selhání nezvládá srdce pumpovat do těla dostatečné množství okysličené krve a zásobovat jí ostatní orgány. Jeho odhalení ztěžuje fakt, že první příznaky se často projevují v jiných částech těla než u srdce a lidé je přisuzují vyššímu věku a nízké fyzické kondici. V důsledku snížené čerpací funkce při srdečním selhání dochází k hromadění tekutiny a příznakům, jako je dušnost, únava, otoky břicha nebo nohou. Část pacientů také pozoruje nespavost, nechutenství či nepravidelné nebo rychlé bušení srdce. K rozvoji srdečního selhání obvykle dochází po prodělání infarktu nebo u pacientů se srdeční arytmií. Více informací o srdečním selhání, včetně jednoduchého testu, lze najít na www.srdcedycha.cz.
Zdroj: MaVe PR
Ilustrační foto pixabay.com
