Neděle, 24 listopadu, 2024

Neždímá stát, ani nevzdychá. O své podnikání se musíte postarat sami, říká šéf Sonnentoru

Před patnácti lety udělal jedno z nejlepších životních rozhodnutí. Smaltované cedule vyměnil za bylinky a z čejkovického Sonnentoru vytvořil jedničku na trhu, která vědomě odmítá dotace. Josef Dvořáček má jasnou vizi: s téměř půlmiliardovým obratem dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality.

Jednou za rok opustí rajskou zahradu v Čejkovicích a dopřeje si deset dní jen sám pro sebe. Sbalí batoh a jde. Compostelu už má za sebou, letos se rozhodl užít vyhlídku Svatého Jana pod Skalou a z Českého krasu vyrazil po centrální stezce ViaCzechia přes Tetín až na západ Čech.

Teď, když je zima, nespí venku. Někdy si zaplatí skromné ubytování, jindy hodí na návsi řeč a na jedinou noc se ocitne u lidí, které předtím nikdy neviděl. A to jej na tom nejvíc baví. Že to funguje i bez Bookingu. Že i u nás v Česku, když přijdete na venkov jako poutník, vám sami lidé nabídnou, že vás nechají u sebe přespat.

„Vloni jsem spal v chaloupce u jedné babičky, večer jsme popíjeli náš porcovaný čaj Sonnentor a babička nevěřila, že ředitel chodí s baťůžkem pěšky. Pak mne navštívila se svou vnučkou u nás ve firmě a říká: Tak vy chodíte pěšky a jste takový továrník?“ usmívá se při vzpomínce spolumajitel předního evropského biovýrobce čajů a koření v Česku.

Bio jako nutný návrat ke kořenům

Josef Dvořáček už před 15 lety pochopil, že jedinou možnou cestou, jak vytvořit dobrý brand, je být originální a nezávislý. Bylinkový ráj Sonnentor postavil na místě rozpadlého kravína a o dopadech svého podnikání přemýšlí každý den. „Bio není jen moderním výkřikem, ale nutným návratem ke kořenům,“ je přesvědčený Dvořáček, který investuje do voňavého byznysu veškerý zisk. Dotace už dnes nepotřebuje a vědomě je odmítá.

V půdě raší sněženky a sto osmdesát zaměstnanců čejkovického Sonnentoru se pomalu chystá na další vánoční sezonu. Denně jim projdou rukama stovky kilogramů bylin, ovoce a koření z ekologického zemědělství, které sklidí na polích regionální sedláci. V mírném podnebném pásmu se dobře daří mátě, meduňce, měsíčku, slézu, chrpě, šalvěji nebo růži. Pepř, citronovou trávu, kurkumu, kardamom, skořici či hřebíček dováží výrobce ze zemí třetího světa.

Podmínky jsou stejné pro všechny: žádná syntetická hnojiva a postřiky nejen při pěstování, ale také při sušení nebo skladování bylin. Bioprodukty obsahují 200krát méně pesticidů než ty z konvenčního zemědělství a moravský producent jich má v sortimentu 750. Bylinkové čaje, kořenicí směsi, kávu, sladkosti nebo produkty pro děti – vše v biokvalitě.

Každý rok se snaží v Sonnentoru přinést zákazníkům něco nového, ani letos nepřijdou o oblíbený čajový adventní kalendář. Produkt, který jde na dračku už dvacet sezon a díky němuž vytvoří firma každoročně kolem sto padesáti pracovních míst pro zdravotně znevýhodněné v chráněných dílnách v okolí. „Z celkového objemu surovin zpracováváme asi šedesát procent z přímého obchodu. To znamená, že byliny vykupujeme na jednotlivých statcích nebo přes partnery, které osobně známe a navštěvujeme. Další část tvoří dlouholetí partneři, ke kterým máme plnou důvěru,“ komentuje Dvořáček.

Jedním z nich je Cleopa Ayo ze země Masajů. Se svou ženou Agnes se stará o více než 600 malých pěstitelů koření, jejichž rodiny žijí uprostřed tanzánského pralesa a mnoho z nich nemá více než dva hektary půdy, které obhospodařují. „Každé setkání s Cleopou mne přesvědčuje o tom, že přímý obchod je správnou cestou. Znáte původ i kvalitu surovin a vidíte dopady svého podnikání. Navíc máte zrcadlo. Uvědomíte si, jak můžeme být vděčni, že jsme se narodili na jedné tečce zvané Evropa.“

Další bylinky a koření dováží čejkovický zpracovatel ze Španělska, Kosova a Albánie, Nicaraguy, Německa a Řecka, Rumunska nebo Nového Zélandu. Nejvíce jich však pochází z Rakouska a Česka. Když projdou rukama zaměstnanců Sonnentoru, obletí někdy zeměkouli ještě jednou. S logem smějícího se slunce putují do více než šedesáti zemí světa a výjimkou není ani Japonsko. Kromě tuzemska míří ale nejčastěji do sousedních německy mluvicích zemí, Švýcarska, severní Itálie nebo na Slovensko, kde tamní obyvatelé preferují bylinky podobných chutí, jaké nám předaly naše babičky.

Nejsme levná nevěsta

Původně spoluzakladatel manufaktury Smalt Brno Josef Dvořáček přičichl k bylinkám už jako dítě. Léčivé rostliny sbírali a sušili doma s mámou, která jim z nich denně připravovala bylinkový čaj. Její ručně psaný herbář s léčivými účinky všech bylin je dodnes rodinným zlatem. Sám má tři dospělé děti, dvě vnoučata a s manželkou oslavil stříbrnou svatbu. Miluje práci na své půlhektarové zahradě, kde si jeho rodina zajišťuje lokální čerstvé ovoce i zeleninu v biokvalitě po celý rok.

Vyhoření, které se stalo mantrou všech úspěšných, zatím nezažil. Když byl několikrát na dně, podržela ho prý vlastní rodina. Zřejmě nejhorší období zažil v letech 2009 a 2010, kdy se rozhodl skoncovat s nevýhodnými smlouvami nadnárodních řetězců, pro které dodával privátní značky čajů. Rozhodnutí budovat značku po svém se záhy ukázalo jako nejlepší řešení. Nebyla to lehká ani levná cesta, přesto jí Sonnentor inspiroval řadu dalších podnikatelů ve svém okolí.

„Nejsme levná nevěsta, ale nejlepší vína nebo uzeniny taky nekoupíte v supermarketech. Člověk, který jde po kvalitě, nakupuje ve specializovaných prodejnách. Pracujeme na tom, abychom vytvořili dobrou síť,“ dodává Dvořáček.

Kromě Čejkovic má Sonnentor další vlastní prodejny v Praze a v Brně. Svou síť se chystá postupně rozšířit, zatím ale bojuje s vysokými nájmy nebytových prostor. Slušný odbyt jí zajišťují partnerské prodejny, kterých má v tuzemsku více než osmdesát, krom toho pětistovka menších společníků, kteří prodávají zboží s logem slunce v užším sortimentu.

Stovky tisíc korun investoval oblíbený výrobce čajů a koření také do e-shopu, a to jen tři měsíce před covidem, kdy mu následně rostly tržby o stovky procent. Dnes sází na rychlost. Zákazníkovi z Plzně nebo Ostravy se snaží dodat zboží do druhého dne.

Podléhají bylinky módním trendům? Ano i ne. Máta, meduňka, šalvěj, měsíček, ostružinový a malinový list – ty se prý nikdy neomrzí. Sbíraly je už naše prababičky a v české i slovenské kuchyni mají stále velké zastoupení. Popularitu si ale získala za poslední roky také kurkuma a velkým trendem jsou tedy dnes podle majitele Sonnentoru kurkumové čaje. Na odbyt jde namletá zelená káva balená jako porcovaný čaj, která má v sobě pozitiva a povzbuzující účinky kávy bez „škodlivin“, které vznikají při pražení. Vzácným zbožím se pak stávají květové léčivé rostliny jako měsíček nebo chrpa, na jejichž sběr je zapotřebí několikero rukou.

Nejprodávanější směsí firmy Sonnentor je Dobrá nálada, které se ročně prodá více než sto tisíc kusů. Osobním tipem ředitele jsou hořké čaje s přídavkem chmelu, které jsou prý hotovým balzámem na nervy. Chutnat budou všem, kteří mají rádi pivo.

Není nutné ždímat stát

Moravský Sonnentor je jednou z mála firem, které ostatním nechají nahlédnout pod pokličku. Oblíbený turistický cíl Bylinkový ráj každoročně přiláká na Podluží více než 75 tisíc turistů, i v tom je výjimečný. Na nejvyšším kopci Čejkovic přitom nestojí náhodou.

Podle posledních průzkumů tam totiž naši předci pili čaj už v době bronzové. Ostatky staré čtyři tisíce let včetně kompletně zachované keramické amfory objevili muzejníci při zemních pracích přímo v místě, kde se dnes hrdě tyčí zelená budova Solis. Největší lákadlo pro návštěvníky představuje prohlídková trasa vedoucí přímo nad výrobou, která odhalí zájemcům tajemství zpracování bylin i koření. Nový zážitkový okruh však zdaleka není jediným unikátem, který nabízí.

Objekt za 300 milionů korun je vybaven inovativním systémem vytápění a chlazení, využívá řadu ekologických stavebních prvků a ve výrobě využívá speciální dopravníkový systém nebo zčásti i big bagy, díky kterým ušetří firma tisíce papírových pytlů i ruce svých zaměstnanců při manipulaci. Splňuje nejpřísnější kritéria evropského Green Dealu a Sonnentor se řadí mezi první společnosti v republice, které získaly na udržitelnost dotovaný úvěr z Bruselu.

Navzdory tomu, že dotacím se její ředitel striktně vyhýbá. „Chceme dokázat, že ani v dnešní době není nutné ždímat stát, ale stále existuje způsob, jak se o své podnikání postarat sami,“ říká Dvořáček. Na druhou etapu, jejíž součástí má být turistická stezka i nová kavárna, si tak zájemci budou muset dva roky počkat. Bude, ale až firma našetří.

Proč nemáme euro?

Čejkovický Sonnentor neroste raketově, spíš krůček po krůčku. Vloni dosáhl obratu 442 milionů korun, z toho jen za poslední dva roky proteklo na investicích více než 360 milionů. Díky tomu se firmě znovu podařilo inovovat kompostovatelné obaly a optimalizovat přepravu, čímž snížila kamionovou dopravu o celou třetinu. Pořídila dva nové stroje na výrobu porcovaných čajů i třídičku, otevřela novou prodejnu na pražském Karlíně a vlastní cukrárnu v Čejkovicích. Každou vydělanou korunu investuje zpátky do firmy. A do roku 2030 má jasný cíl: stát se energeticky nezávislou, dosáhnout uhlíkové neutrality.

„Růst i rozvoj firmy přijímáme s pokorou. Práce nás baví, ale není pro nás jediným smyslem života. Dobré vztahy, úcta k sobě navzájem i k prostředí, ve kterém vyrůstáme, ty nás spojují a jsou naším základem,.“ říká Dvořáček. Ani šílená byrokracie mu nepřekazí chuť radovat z věcí, které mají smysl. Má skvělou voňavou práci a každé ohlédnutí zpět jej naplňuje vděčností.

„Co mě štve? Že nemáme euro. Od českých pěstitelů vykoupíme bylinky, necháme je zpracovat v českém prostředí českými lidmi, platíme české daně, ale protože padesát procent hotových výrobků vyvážíme ven, pořád musíme počítat ‚„s nějakou vatou‘“, a díky tomu jsou všechny naše výrobky trochu dražší. To je ta odpověď,“ vysvětluje šéf moravského Sonnentoru. Vizionář, který si jde v duchu tradic a udržitelnosti pevně za svým.

Když mu před patnácti lety umíral táta, svěřil mu odpovědnost za celou rodinu. Dnes cítí zodpovědnost nejen za své blízké, ale i všech 180 zaměstnanců Sonnentor, jimž chce v Čejkovicích umožnit kromě práce rozvíjet i osobní život. Zákazníci totiž nikdy nebudou milovat svou firmu, pokud ji nemilují zaměstnanci, je přesvědčený Dvořáček.

Kde vidí sebe a Sonnentor za deset let? „Budu se snažit nevzdychat. Svět není ideální, ale já věřím, že je v naší moci věci změnit. Nemůžeme změnit celý svět, ale každý z nás může zásadně změnit místo, kde žije.“

SONNENTOR

  • Moravský Sonnentor založili v roce 1992 v Čejkovicích Johannes Gutmann a Tomáš Mitáček.
  • Původně firma sídlila ve starém mlýně v centru Čejkovic, v roce 1999 vdechla život druhému brownfieldu, bývalému areálu zemědělského družstva. K sypaným čajům postupně přidala výrobu čajů porcovaných.
  • Se jménem Josefa Dvořáčka je Sonnentor spojený od roku 2009. Pod jeho vedením otevřela firma na Moravě svou první vlastní prodejnu. V Čejkovicích vzniklo návštěvnické centrum Bylinkový ráj Sonnentor s exkurzemi do výroby, přilehlá kavárna i naučně-odpočinková zahrada s vyhlídkou, kterou ročně projde více než 75 tisíc turistů.
  • Spolupracuje s více než třicítkou biopěstitelů z různých koutů Čech a Moravy, kteří hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Do čajů s logem slunce dokáží vypěstovat 28 druhů bylin.

Josef Dvořáček

  • Spolumajitel a ředitel společnosti Sonnentor, která je dnes významným zpracovatelem bylin, čajů a koření z ekologického zemědělství.
  • Narodil se v roce 1972 a vystudoval Mendelovu lesnickou a zemědělskou univerzitu v Brně.
  • Nadšený bylinkář, zemědělec, zahrádkář, ovocnář a včelař.
  • Se svým týmem je už více než 30 let průkopníkem zdravých biopotravin, rozvíjí lokální spolupráci s místními ekologickými sedláky.
  • O příběhu čejkovického Sonnentoru bude mluvit ve Zlíně na konferenci Fenomén.

Zdroj: Fenomén

RELATED ARTICLES