Přišla doba, kdy bychom měli být schopni vystudovat za půl roku nebo za rok a skvělou možností, jak toho dosáhnout, jsou podle ředitelky Czechitas Senty Čermákové mikrocertifikáty. Větší investice do vzdělání i startupů jsou pak ve zkratce další vizí byznysmenů, kteří usedli v závěrečném panelu konference Fenomén, aby společně diskutovali o budoucnosti Česka.
Index prosperity Česka říká, že ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi klesla tuzemská ekonomika meziročně z 9. místa na 14. Co tento údaj znamená? Podle inovátora České spořitelny Jiřího Deváta se zatím nedokázala přizpůsobit změnám, které se kolem nás dějí. „Entropie světa narůstá, nejistota je větší a ukázalo se, že nejsme připraveni na nečekané otřesy. Na tom bude třeba zamakat.“
Česku chybí strategie a vize, všímají si manažerka Senta Čermáková a předsedkyně spolku Díky, že můžem Bára Stárek, zatímco spolumajitel Sonnentoru Josef Dvořáček tvrdí, že se možná příliš spoléháme na vládu a málo věříme sami sobě. „Každému z nás se propsala ekonomika do nálady, která se velmi zhoršila, což nás ale vede ke kreativním řešením,“ uvažuje manažerka z GasNet CZ Helena Steinerová.
Právě kreativita a adaptabilita je prý tím, co Čechy za hranicemi spojuje nejvíc. Jsme mistři světa ve vymýšlení lifehacků. Takový národ Ferdů mravenců. „Velmi rychle se za hranicemi chytíme, a to i v těch oborech, která nejsou našimi obory, protože jsme tak naučení. Když to řeknu vznešeně, jsme adaptabilní a učenliví,“ říká mezinárodní manažerka Senta Čermáková.
Mladí mají chuť vracet se zpátky do Česka, což považuje za velmi pozitivní. Žijeme v zemi, kde je stále relativně bezpečno, navíc v harmonické společnosti, kdy všichni chodí do stejné školy a ke stejnému doktorovi, poukazuje šéf rodinné firmy Grund Jiří Grund. Což je například ve Státech, které jsou především příjmově segregované, prakticky nemožné.
Na co bychom tedy měli být pyšní? Kromě lidského potenciálu, který bychom se měli naučit lépe využívat, například na to, že cokoliv se stane, okamžitě to napravíme. „Přijde hurikán, dáme se dohromady a jdeme to řešit. Ale pak si na to stěžujeme, to mi přijde jako paradox,“ komentuje zástupkyně generace Z Bára Stárek.
S podporou podnikání na tom ovšem podle průzkumů zatím nejsme nijak valně. Dvacáté místo staví Českou republiku na chvost žebříčku a zmíněných bariér je podle oslovených byznysmenů hned několik.
U žen je to dlouhá mateřská, absence jeslí i nedostatek flexibilních úvazků, dále pak vysoké školství bez praxe, které dělá z absolventů spíš teoretiky, nebo nízké procento celoživotního vzdělávání. Češi jsou prý navíc klaustrofobní národ, což se může projevit například tím, že nechcete být s Ukrajinci na směně, má zkušenost Jiří Grund.
Co podle něj kromě větší otevřenosti Česku chybí, je také kapitál. „Podnikání je o penězích a i když má dnes někdo nápad a energii, možnost získat prostředky je téměř nemožná. Banka chce historii, záruky a jasný byznys,“ zmiňuje Grund.
Jaká je tedy v dnešní době role firem? Sledovat ve výsledcích nejen čísla, ale také lidi. K tomu nás nutí ESG, které představuje obrovský posun na poli společenské odpovědnosti. A ač má firma své hodnoty, musí být autentická.
„Rád bych, aby sto nejbohatších lidí v Česku představovalo vzor, který je třeba následovat, ať už se to týká jejich rodin nebo způsobu, jak dělat charitu. Snažím se, abychom ve firmě byli pro ostatní velkou inspirací také my,“ dodal šéf Sonnentoru Josef Dvořáček.
Zdroj: Fenomén
