Představte si noc. Tep města je sladěný s rytmem diskotéky, kde se ve světlech stroboskopů stírají hranice mezi realitou a fantazií. Tahle noc (prý) všechno změní! Mimořádný zážitek čeká v koncentrované sedmdesátiminutové podobě publikum v komorním Divadle „12“ od soboty 26. října. Hra Discoteca Paraiso od německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga (nar. 1967) propojuje pulzující energii taneční klubové scény se životy různorodých, na diskotéce se pohybujících postav. Diskotéka je symbolickým prostorem sbližování i odcizení. Je to peklo, nebo ráj? A změní se skutečně něco tuhle noc? „Dokáže sedm herců zahrát tisíc postav na diskotéce v Havaně? Proč se to odehrává v bazénu? A co
v něm dělá ta obrovská kostka ledu? Netuším, ale je to krásné…,“ naznačuje divákům režisér Tomáš Svoboda. V Česku bude drama uvedeno vůbec poprvé.
„Půvab noci, svůdný rytmus hudby a anonymita vytvářejí dokonalé pozadí pro zkoumání lidských tužeb i strachů. Atmosféra hry je elektrizující a vtáhne diváky do horečnosti i bezbrannosti současného světa. Nikdo z návštěvníků klubu nechce uvíznout v koloběhu všednosti a každodennosti. Každý chce někoho potkat a něco mimořádného tam zažít,“ rozvádí dramaturg Norbert Závodský. Středobodem dění Discotecy Paraiso je tedy bazén s ledovou kostkou. Na malém jevišti, kolem něhož se odehrávají jednotlivé scény a příběhy. Divák tak sleduje tisícihlavý roztančený dav prostřednictvím sedmi postav označených nikoli rolemi se jmény, ale hashtagy a čísly. Každý z herců a hereček tak může představovat jednotlivce i skupinu návštěvníků diskotéky. Výchozí situace hry je až banální – jedna noc na jedné párty. Schimmelpfennig ji však proměňuje v něco zásadního. Je tu pět barmanů, dva Italové, tři Bulhaři, čtyři blondýnky z Kanady, třicet Španělů, dvacet čtyři Francouzů, neznámý dřevorubec, žena z Východu, sedmapadesátiletý Rus a mnoho dalších v podání jednotlivých herců činohry NDM.
Roland Schimmelpfennig je dnes světově uznávaným dramatikem. Jeho nejslavnějším dílem je hra Arabská noc z roku 2001 – snový kaleidoskop odehrávající se v jednom blíže neurčeném domě. Postavy se zde díky náhodám (A jsou to náhody?) dostávají do vzájemného kontaktu, nebo v nich ony náhody podněcují smyslné představy o možném setkání. „Schimmelpfennig je proslulý svou specifickou poetikou, která vychází z magického realismu, hraje si se strukturou textů, s rytmem, refrény a variabilním obsazením postav. Díky tomu všemu jeho hry podněcují divákovu představivost po celém světě,“ říká dramaturg Norbert Závodský. „Pokud si divadlo klade za cíl rozšiřovat obzory a imaginární prostory, nebo je vůbec otevírat, pak je cenné a může se pro mladé diváky stát neocenitelnou zkušeností. Představivost je nesmírně důležitý nástroj. Dělá nás silnými. Otevírá cesty,“ přibližuje Schimmelpfennig své vnímání divadla, které je patrné i v případě hry Discoteca Paraiso.
Hrají Kamila Janovičová, Sára Erlebachová, Aneta Kaluža Klimešová, Martin Dědoch, Robert Finta, Tomáš Jirman, Petr Panzenberger… a šestičlenný sbor absolventů a studentů Janáčkovy konzervatoře v Ostravě.
Scéna Nikola Tempír, kostýmy Markéta Kaplanová. Hudba Jiří Hájek. Překlad Jana Slouková.
Zdroj: TZ Národní divadlo moravskoslezské
