Ostravská Univerzita získala finanční dotaci 1,8 miliardy korun na podporu transformace a rozvoje regionu v oblasti inovací, vzdělávání, vědy a výzkumu. Zda je to moc nebo málo, jak umí vědci uvést výsledky svých výzkumů do praxe a jak se v Ostravě daří rozvíjet vědu, popsal hlavní řešitel projektu LERCO Roman Hájek.
Přestože je Ostrava třetím největším městem v České republice, stále naráží na důsledky své průmyslové minulosti. Nyní se nachází v bodě, kdy Ostrava a celý přilehlý region hledá nové cesty k dalšímu rozvoji vedoucímu k vyšší životní úrovni obyvatel i k nové identitě regionu. K tomu by jí měly pomoci i obě univerzity – Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, které se v posledních letech stávají významnými regionálními centry vědy a výzkumu.
Nyní Ostravská univerzita získala finanční dotaci v objemu 1,8 miliardy korun na podporu transformace a rozvoje regionu v oblasti inovací, vzdělávání, vědy a výzkumu. Zda je to moc nebo málo, jak umí vědci uvést výsledky svých výzkumů do praxe a jak se v Ostravě daří rozvíjet vědu, hovoří lékař, hematoonkolog, bývalý prorektor pro strategii a rozvoj na Ostravské univerzitě profesor Roman Hájek.
Právě on stál u zrodu historicky největšího vědecko-výzkumného projektu Ostravské univerzity – projektu LERCO (Life Environment Research Center Ostrava). V rámci projektu LERCO se v Ostravě-Vítkovicích staví nový vědeckovýzkumný hub, který se postupně stane zázemím pro excelentní vědu. Do Ostravy by měl přilákat špičkové i začínající vědce, ale i více uchazečů o studium a stát se centrem kvalitního vzdělávání v medicínských a přírodovědných oborech.
Když jste před deseti lety zakládali hematoonkologické oddělení ve Fakultní nemocnici Ostrava, počítali jste s tím, že bude sloužit i jako vědeckovýzkumné pracoviště? S jakou ideou jste vstupovali do tohoto projektu?
Musím přiznat, že si nedovedu představit, že bych založil klinické pracoviště na Lékařské fakultě ve fakultní nemocnici, jehož přirozenou součástí by nebyla věda a výzkum. Já sám jsem působil dvacet pět let v Brně ve fakultní nemocnici, kde jsem vedle klinické práce založil dva výzkumné týmy. Z těchto zkušeností jsem vycházel i zde v Ostravě.
Jak hodnotíte vývoj tohoto pracoviště za posledních deset let? Dokáže být konkurenceschopné v celorepublikovém či evropské měřítku?
Když se na to zpětně podívám, je to konkrétní ukázka toho, že je v Ostravě možné vybudovat pracoviště s vědeckým týmem, které je ve své části výzkumu naprosto kompetitivní na standardní evropské úrovni. Na druhou stranu jsme byli průkopníci, kteří museli stále dokola vysvětlovat, že k naší práci potřebujeme například biobanku, potřebujeme tým vědců nelékařů nebo že klinické studie nelze dělat na koleně za pomocí lékařů a sester, ale že potřebujete manažerský tým a podobně. Museli jsme vysvětlit, že lékaři mají léčit, nikoli dělat vědu. Celý výzkum je o tom přesvědčit lidi kolem sebe, že pro teoretický i aplikovaný výzkum jsou nepostradatelní přírodovědci, kteří nemusí být u pacientů, ale budou dělat vědu a bude to jejich priorita. Takhle to funguje všude ve světě. A několik výjimečných superaktivních lékařů se do takového systému může dobře začlenit a uplatnit v něm svůj klinický pohled.
Na jaké překážky tedy nejčastěji narážíte, které vám neumožňují pracovat v ideálních podmínkách?
Největší překážkou je myšlení lidí, kteří nikdy nic takového nezažili a nejsou ochotni změnit svůj postoj.
Nicméně projekt LERCO za téměř dvě miliardy korun ukazuje, že se postoj mění, že v Ostravě může vzniknout špičkový vědeckovýzkumný hub s vynikajícím vybavením…
Projekt LERCO je investice z fondu Evropské unie a Ministerstva životního prostředí do méně rozvinutých regionů, aby se transformovaly a rozvíjely se v oblasti, v níž nejsou úplně silní, ale je zde potenciál. My sice máme potenciál, ale realita je taková, že na vědu a výzkum dostává Praha, Brno či Olomouc mnohonásobě vyšší dotace. Ten rozdíl mezi nimi a námi se nejenže nestírá, my se ani nepřibližujeme. Ani s projektem LERCO.
Projekt LERCO nám do budoucna umožní zkvalitnit a stabilizovat stávající vědecké týmy a dále rozvinout naše kapacity, zvýšit vědecký potenciál i naše absorpční schopnosti. Nyní se totiž ocitáme na samé hranici našich kapacit lidských i logistických, a pokud se máme jako region či univerzita rozvíjet, potřebujeme získávat stále nové projekty. Projekt LERCO zvyšuje potenciál naší univerzity, aby dokázala získávat další transformační projekty a přilákala do regionu nové kvalitní výzkumníky, nabídla nové pracovní příležitosti i moderní studijní programy. Máme-li si jako univerzita zachovat kredit, musíme zintenzivnit a zkvalitnit vlastní vědeckovýzkumné aktivity.
LERCO projekt skončí v roce 2027, nicméně v sobě nese řadu indikátorů, které vedou v budoucnu k rozšíření výuky a vzdělávání. Co dál přinese?
Díky LERCO vzniknou moderní studijní programy, které potřebujeme. Jak jsem už uvedl, naším hlavním cílem je zvýšit výzkumný potenciál a absorpční schopnost univerzity, abychom byli schopni administrovat a realizovat další projekty. A to se zase vracíme k tomu, že potřebujeme kvalitní a kvalitně zaplacené lidi. Snažíme se ty peníze opravdu velmi smysluplně a účelně „nasměrovat“, aby vedly k rozšíření týmů o nové kvalitní výzkumníky a ke kvalitním vědeckým výstupům. Chceme v rámci projektu kontinuálně publikovat, kontinuálně usilovat o další návazné granty a kontinuálně přijímat další výzkumníky zvenčí, kteří obohatí náš tým.
V tuto chvíli můžeme říct, že zatím běží skvěle stavba budovy LERCA v Ostravě-Vítkovicích, která je pro nás velmi důležitá, protože konečně umožní našim výzkumníkům sdílet společný prostor i drahé přístroje, budou se potkávat během přestávek a obědů, kde mohou neformálně konzultovat své nápady, což zase může akcelerovat onen potenciál, který máme.
Jak se vám daří nabírat nové vědce do týmu? Je pro ně nově vznikající ostravské pracoviště zajímavé?
V tom právě bohužel moc úspěšní nejsme. Musím říct, že ty podmínky pro přesun vědců, zvláště doktorandů nebo časných postdoktorandů, byly před osmi, deseti lety mnohem příznivější. V některých evropských zemích se krátily peníze pro vědu, například ve Španělsku, Itálii či Francii, a odtud se nám tehdy podařilo získat velmi kvalitní lidi.
Dneska už je ale situace jiná. V České republice, potažmo v celé Evropě, je mnoho dobrých pracovišť se skvělou infrastrukturou, které absorbují kvalitní doktorandy či magistry, to znamená, že k nám do Ostravy zpravidla nejdou, to jsou jen naprosté výjimky. Je to velmi kompetitivní prostředí.
Pokud je ten člověk ještě mladý a začíná, tak to není až tak složité ho sem dostat, ale v okamžiku, kdy se snažíme získat zavedené zahraniční vědce, kteří mají rodinu, jejich děti chodí do školy, tak to začíná mít už jiný rozměr. Jsou zde sice nižší životní náklady než v jiných velkých městech, výborná je městská doprava, ovzduší už není o nic horší než v Praze nebo Brně, ale nedokážeme nabídnout například kvalitní mezinárodní vzdělání pro jejich děti. Nedokážeme jim nabídnout opravdu kvalitní bydlení, střed města také není zvlášť atraktivní. Zkrátka celá logistika zázemí pro jejich rodiny není natolik vybudovaná, aby byla konkurenceschopná.
Z pohledu bývalého prorektora, jak se podle vás posouvá kvalita vzdělávání?
Stále narážíme na nedostatek lidí, zejména v klinických oborech. Řekl bych, že koncepčně je vysoké školství zcela špatně nastaveno. Mnozí lidé, aby byli dobře zaplaceni, musí svou práci tříštit na řadu dílčích aktivit. Abyste měli kvalitní lidi, kteří odvádějí opravdu dobrou práci, musíte je zaplatit. To je naprostý základ. A pokud politici rozhodli, že naši vysokoškolští učitelé budou méně zaplaceni než učitelé na středních či základních školách, od toho se pak odvíjí všechno ostatní. A teď je otázka, jak moc to jako vysoké školy dokážeme kompenzovat dalšími projekty, což je vždy pro řadu lidí práce navíc a samozřejmě ne vždy to lze.
Cestou jsou možná i spin-off firmy, které mohou přinést univerzitám další finance. V čem vidíte největší úskalí, proč se univerzitám často nedaří uvést výsledky výzkumu do praxe?
Akademici mají obecně velkou tendenci myslet akademicky a nejsou byznysově orientovaní. To znamená, že pracují na kvalitním výzkumu, který skončí publikováním článku a téměř nikdy nemá projekt další návazné kroky, které by vedly k překlopení do praktického činu. Někdy to samozřejmě ani není možné, jedná-li se o teoretický výzkum.
O tomto problému se ale ví a ty univerzity, které to dávno pochopily, žijí částečně právě ze startup a spin-off společností. My zatím hovoříme, že tou cestou chceme jít, k tomu je ale třeba najít vhodné aktivity. Věříme, že LERCO přispěje i v této oblasti a pomůže onomu přemostění do praxe.
Zdroj: alive.osu.cz
