Aktuální stavebně-technický stav takřka čtyři desítky let starého objektu OSTRAVAR ARÉNY, v kombinaci se značným nárůstem nákladů na elektřinu i teplo, iniciovaly zadání studie k dalšímu rozhodnutí města, jak při rekonstrukci architektonicky výjimečné budovy postupovat a jak ji v dalších letech případně využívat.
Studie byla zpracována renomovanou společnostní Institut für Sportsättenberatung GmbH (IFS), a posuzovala tři možné varianty řešení. Tou nejefektivnější se ve výsledku ukázala varianta rekonstrukce OSTRAVAR ARÉNY pro konání akcí bez ledové plochy v kombinaci s výstavbou nového vrcholového centra ledních sportů. Náklady na tuto variantu jsou aktuálně definovány v rozsahu 1,8 až 2,3 miliardy korun.
„Město systémově a dlouhodobě koná řadu kroků podporujících sport, mezi které náleží i vybudování příslušné infrastruktury celému spektru sportovních aktivit. S ohledem na počet stávajících sportovců, ať už se jedná o vrcholové, výkonnostní i amatérské oddíly ledního hokeje, para hokej, univerzitní hokej, krasobruslení či bruslící veřejnost, konstatujeme nedostatek ledních ploch ve městě. Stejně tak nejsou v Ostravě k dispozici prostory, krom OSTRAVAR ARÉNY, vhodné pro pořádání akcí s kapacitou nad dva tisíce diváků (koncerty, konference, mezinárodní akce v míčových sportech aj.). Možnost využití arény je přitom výrazně omezena téměř celoročním využíváním v režimu zimního stadionu, kdy je program přizpůsobován extraligovému i mládežnickému hokejovému kalendáři. Celková kapacita cca 10 tisíc míst v uspořádání pro lední sporty je při těchto sportech využita jen několikrát do roka a je zapotřebí řešit provozní náklady s ohledem na energetickou náročnost a ekonomické dopady,“ uvedl Jan Dohnal, primátor města.
OSTRAVAR ARÉNA byla otevřena v roce 1986 a stále je architektonickou dominantou města. Prošla několika modernizacemi, nejzásadnější byla obnova v letech 2003–2004. S kapacitou až 11 tisíc diváků je jednou z největších víceúčelových hal v zemi. V běžném období zavítá do arény během roku i několik set tisíc návštěvníků, domácích i ze zahraničí. Aréna je zároveň domovským stadionem hokejového klubu HC VÍTKOVICE RIDERA a slouží i pro domácí a mezinárodní aktivity krasobruslařů, para hokejistů, univerzitního hokeje a hobby hráčů. V návaznosti na návštěvnost a využívání objektu je zapotřebí rekonstrukce a modernizace některých stavebních částí a technologií, namátkou se jedná o vzduchotechniku, topné systémy, opláštění haly a mnohé další. Zcela zásadní je pak otázka energetické náročnosti objektu s ohledem na navyšování cen energií (elektřiny, tepla).
„Nové centrum ledních sportů je plánováno s kapacitou sedm tisíc míst pro diváky a dostatečným zázemím, odpovídajícím požadavkům nejvyšší domácí soutěže i mezinárodních akcí. Kromě hlavní ledové plochy by mělo nabídnout i dvě tréninkové plochy o standardních rozměrech a jednu ledovou plochu o rozměrech zhruba poloviny standardního kluziště. Součástí nového centra by mělo být také zázemí pro tréninkovou činnost mimo ledové plochy (tělocvična, posilovna). Stávající aréna by mohla sloužit do doby otevření nového centra ledních sportů, načež by byla rekonstruována a modernizována tak, aby bylo možné ji následně využít pro pořádání akcí nevyžadujících ledovou plochu. Díky uvedenému řešení lze pak arénu nabídnout pro akce s požadovanou kapacitou 2-10 tisíc návštěvníků, kdy jsou tyto prostory zatím nedostatečné, a využít jak strategické polohy objektu pro návštěvníky z České republiky, ze Slovenska i Polska a její výborné dopravní dostupnosti i možnosti parkování přímo u objektu,“ doplnil primátor města Jan Dohnal.
Zpracovaná studie se zabývala třemi možnými variantami řešení obnovy arény. První verzí byla možnost kompletní rekonstrukce stávající arény při zachování způsobu užívání, což by znamenalo náklady ve výši zhruba 2,5 – 3 miliardy korun. Nevýhodou je uzavření objektu v délce minimálně dvou let a současná nutnost nalezení náhradních prostor pro působení domácího extraligového hokejového týmu a dalších oddílů ledních sportů, což by mohlo mít ekonomické dopady i dopady ve sportovní rovině. Druhou možností je výstavba nového centra ledních sportů při zachování arény bez ledové plochy. Tato varianta počítá s náklady ve výši 1,8 až 2,3 miliardy korun. V nákladech nejsou zahrnuty náklady na pořízení pozemku v případě, že by se stavba realizovala mimo pozemky ve vlastnictví společnosti VÍTKOVICE ARÉNA. Tato varianta řešení aktuální situace navíc připouští možnost realizace formou PPP projektu. Jako třetí varianta byla řešena demolice současného objektu a výstavba zcela nové multifunkční arény na původním místě. Tato verze je nejnákladnější, náklady se pohybují v rozsahu 6-10 miliard korun. Navíc architektonická hodnota objektu je významná a zázemí pro sportovní veřejnost by nebylo k dispozici pravděpodobně víc jak tři roky.
Město v loňském roce dokončilo rekonstrukci Sportovního areálu Poruba (https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/rekonstrukce-sportovniho-arealu-poruba-byla-dokoncena), dokončena byla i výstavba nové sportovní haly v Třebovicích (https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/lide-v-trebovicich-mohou-sportovat-v-nove-hale). Na počátku letošního roku byla dokončena první etapa rekonstrukce zimního stadionu v Porubě (https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/prvni-etapa-rozsahle-rekonstrukce-multifunkcniho-arealu-v-ostrave-porube-byla-dokoncena).
Zdroj: ostrava.cz
