Moravskoslezský kraj se transformuje a stává se centrem nových moderních technologií. O nejnovějších projektech, které se postupně propojují v jeden technologický řetězec, si v rozhovoru s předsedou redakční rady Ing. Radúzem Máchou povídal Jakub Unucka, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro energetiku, průmysl a chytrý region.
Korporace Vitesco Technologies ve Frenštátě pod Radhoštěm zahájila rozšíření svých výrobních kapacit a buduje nový závod v Ostravě-Hrušově. Jak hodnotíte tento krok ve vazbě na rozvojové záměry kraje a na plán strategické transformace Moravskoslezského kraje od uhelného regionu k regionu moderních technologií?
Jsem moc rád, že se Vitesco rozhodlo investovat právě v našem kraji a rozšířit výrobu v Hrušově. Do plánu transformace to zapadá naprosto jednoznačně, protože přecházíme od „černého“ k „zelenému“. A v Hrušově to je právě o zelených technologiích, které se následně využívají pro výrobu řídících jednotek pro bateriová auta, což je něco, co v našem kraji zatím chybí. Tento segment se zcela jistě bude nadále dynamicky rozvíjet. Ať už elektromobily převálcují všechny ostatní druhy pohonu, nebo se bude jednat jen o jednu z několika alternativních možností, už tady u nás vždy budou.
V regionu se v rámci jeho hospodářské transformace chystají další podobné rozvojové projekty, které se dokonce začínají propojovat, vzájemně na sebe navazovat a vytvářet ucelený technologický řetězec, tzv. TECHNOLOGICAL CHAIN (čipy, sestavy, integrované řídící jednotky, systémy a agregáty, moduly, finální výrobky). Je to ta správná cesta?
Nejde jen o řetězec výrobních firem, ale především o kombinaci výroby a vlastního výzkumu a vývoje. Nevznikají tady jen nové výrobní firmy, ale každá z nich úzce spolupracuje s VŠB-TUO, ať už s Fakultou materiálového inženýrství, Fakultou elektrotechniky a informatiky, nebo s jinými. Taková firma už odsud nikdy neuteče, protože tady má lidi, kteří jí dělají klíčové know-how.
Vzniká tady něco, co tu bylo naposledy v hutním průmyslu, kdy se vykopalo uhlí, vyrobil se z něj koks, přivezla se ruda, vyrobila se ocel a z ní pak finální výrobek. Ocelářství zde v regionu fungovalo jako ucelený výrobní cyklus, na který navazovalo těžké strojírenství. Veškerá přidaná hodnota v tomto cyklu zůstávala. A pokud se nám povede poskládat řetězec od výroby čipů až po hotový automobil, bude ho velmi těžké někdy rozbít a ta přidaná hodnota tu bude opět zůstávat.
Jako 1. náměstek hejtmana MSK máš v gesci oblast průmyslu, energetiky a rozvoje chytrého regionu. Které jsou tedy ony klíčové pilíře, na nichž stojí vize transformace a rozvoje průmyslu našeho kraje v dalších letech?
Vizí a prezentací je samozřejmě hodně, ale o skutečné transformaci kraje budou rozhodovat ne politici, ale podnikatelé. Na nich bude záležet, zda se povede bez větších otřesů přejít k zelenějšímu průmyslu. Na politicích je a bude, aby jim nepřekáželi. Společně ale musíme již dnes řešit kardinální otázku, zda budeme mít v kraji dost energie na ozelenění průmyslu a dopravy. Zatím jsme značnou část energie vyráběli z uhlí. V teplárnách, elektrárnách a koksovnách. Jak ho nahradit? Dovezeme energii? Máme k tomu ale dost silné dráty a trubky? Jsme schopni si pomoci sami? Jdou využít uhelné kaly jinak, než spálením v kotli? Skutečně jsou větrné turbíny takové zlo? To jsou dle mého nejpalčivější problémy průmyslu v našem kraji, které musíme řešit už dnes. Jinak místo transformace bude stagnace. A to si náš kraj a lidé v něm určitě nezaslouží.
Pane náměstku, děkujeme Vám za rozhovor.
Článek včetně anglického překladu je dostupný v magazínu POSITIV Business & Style 1/2024 ZDE.
The article, is available in POSITIV Business & Style magazine 1/2024 HERE.
Text: Barbora Kubalová
Foto: Moravskoslezský kraj
